Hedvábnicovití
Author
Albert FloresHedvábnicovití (Colletidae) jsou čeleď včel z řádu blanokřídlých. Zahrnuje 5 podčeledí s celkem 54 rody a asi 2000 druhy. Vyskytuje se po celém světě, ale nejbohatší na druhy je v Jižní Americe a Austrálii. V Austrálii k ní patří více než 50 % vyskytujících se druhů včel. V mírném pásmu severní polokoule se vyskytují pouze dva rody: hedvábnice (Colletes) a maskonoska (Hylaeus).
Čeleď Colletidae byla kdysi považována za nejprimitivnější čeleď včel, což je však v současné době silně zpochybňované fylogenetické zařazení. +morejpg|náhled'>Hedvábnice hrabavá (Colletes cunicularius) je poměrně běžnou jarní včelou i v ČR.
Popis
Jedná se o poměrně rozmanitou skupinu včel. Vyskytují se včely velmi malé (několik milimetrů) až středně velké (15-18 mm). +more Břicho může být téměř úplně bez srsti, ale také dlouze osrstěné. Charakteristický je krátký široký jazyk, který je na předním konci rozšířený, někdy rozšířený do dvou špiček; jsou tedy potravně specializovány na rostliny s krátkými, mělkými kalichy.
Dvě z podčeledí, Euryglossinae a Hylaeinae, postrádají vnější aparát na přenášení pylu - ochlupené nohy, který je jinak charakteristický pro většinu včel, a pyl přenášejí ve volátku. +morejpg|náhled'>Maskonoska (Hylaeus sp. ).
Způsob života
Včely této čeledi jsou vždy samotářské. Hnízdí v již hotových dutinách nad zemí, jako jsou stébla rostlin či chodbičky dřevokazného hmyzu, nebo si hloubí hnízda v zemi. +more Samičky kladou vajíčka do snůškových buněk, které potírají jemným ochranným povlakem ze žlázového sekretu; ten se chemicky skládá z polyesterů (u hedvábnic) nebo z bílkovin (u maskonosek). Tento povlak je voděodolný a pravděpodobně zabraňuje vysychání směsi pylu a nektaru, která je potravou larev.