Cesko.wiki Hibernace
Author
Albert FloresHibernace je přirozený proces, který slouží k přežití a ochraně organismů před nepříznivými podmínkami prostředí. Jedná se o stav, ve kterém organismus zpomaluje nebo úplně zastavuje své fyziologické a metabolické funkce, aby šetřil energii. Hibernace je typická pro některé živočichy, zejména savce, plazy, ptáky, obojživelníky a některé druhy ryb. Během hibernace se zvířata uchylují do úkrytů, kde mrznou nebo usínají na delší dobu. Jejich srdeční tep a dech se výrazně zpomalují, tělesná teplota klesá a metabolismus se snižuje. Díky tomu se snižuje jejich energetická potřeba a zásoby tuku jim stačí na přežití. V období hibernace zvířata nepřijímají potravu a močí nebo vyprazdňují se jen minimálně. Hibernace probíhá přesně regulovaným mechanismem ovlivněným hormony, regulací teploty a dalšími faktory. Organismus se před hibernací snaží přijmout dostatek potravy a akumulovat tuky, které mu poslouží jako energie během období hibernace. Vylučování odpadních látek je minimalizováno, aby nebyl vyplýtván organismus. Po probuzení z hibernace se organismus postupně probouzí a zvyšuje svoji aktivitu. Hibernace je přizpůsobením živočichů na nepříznivé klimatické podmínky, nedostatek potravy nebo období sucha. Je to účinný způsob, jak přežít nepřízeň prostředí a prodloužit život. Někdy se hibernace používá také ve vědeckých studiích a v lékařství k účinnému ovládání organismu v rámci některých medicínských postupů.
Plch velký při zimním spánku Hibernace (některé zdroje uvádějí též hybernace), česky zimní spánek, je specifická reakce živočichů na zimní období. Hibernující živočich přečkává v klidovém stavu a při útlumu fyziologických procesů ve vhodném úkrytu, zvaném hibernakulum, nepříznivé zimní období. Klidový stav se projevuje především snížením tělesné teploty. Hibernace je známa např. u netopýrů, ježků, křečků, plchů nebo syslů.
_in_winter_sleep.jpg|náhled|upright){kind=link}
S fyziologií hibernace úzce souvisí složení potravy, které bývá pro živočichy důležitější než její množství. S blížící se zimou shromažďují živočichové velké zásoby bílého tuku, který slouží jako uskladňovací tkáň. +more (Na rozdíl od hnědého tuku, který má funkci tepelné tkáně; hlavní funkcí hnědé tukové tkáně je transformovat energii z přijaté potravy na tepelnou energii. ) Lipidy přijímané v potravě se ukládají do tukové tkáně, která mohutní. Později bývají lipidy využívány k pokrytí metabolických potřeb. Protože přibírání na hmotnosti vyžaduje čas, začínají živočichové ukládat tuk přibližně měsíc před začátkem hibernace.
V lékařství se termín používá i k označení stavu nízké teploty (podchlazení) pacienta, přičemž může jít jak o symptom, tak o cílený léčebný prostředek.
Kromě hibernace existuje i nepravý zimní spánek, při kterém zůstávají živočichové v úkrytu, ale jejich teplota se nesnižuje, a občas se probouzejí a vycházejí ven. Takto přečkávají zimu např. +more jezevci.
Patrně hibernovali i jeskynní předci člověka, kteří se ukládali k nepravému zimnímu spánku.
_in_winter_sleep.jpg)
Letní spánek
V aridních oblastech se u živočichů vyskytuje též letní spánek (estivace). U rostlin je odpovídajícím stavem dormance, kdy v reakci na vnější podmínky dojde k utlumení růstu rostliny.
Poznámky
_in_winter_sleep.jpg){kind=link}
Odkazy
Reference
Literatura
VAŠÍČKOVÁ, Martina. Klidové stavy živočichů. +more Brno 2007. 43 s. Bakalářská práce. Ved. práce RNDr. Martin Vácha, Ph. D. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav experimentální biologie, Oddělení fyziologie a imunologie živočichů. Dostupné také z: https://is. muni. cz/th/wq59n/Bakalarska_prace. pdf * ZUKALOVÁ, Kateřina. Metabolická odpověď buňky na hibernaci. Brno 2019. 49 s. , 30 s. příl. Bakalářská práce. Ved. práce doc. Mgr. Lukáš Trantírek, Ph. D. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav biochemie. Dostupné také z: https://is. muni. cz/th/ijle0/Bakalarska_prace. pdf.