Hlaholice

Původ

Krk z 10. +more století Hlaholici vytvořil Konstantin ze Soluně (svatý Cyril) kolem 862-863. Podnětem k tomu mu byla jeho mise na Moravu (žádost moravského vládce Rastislava u východořímského císaře Michala III. ) a nutnost vytvořit písmo pro přijatelný zápis slovanštiny, do níž bylo třeba překládat bohoslužebné i jiné texty. Hlaholice měla původně 41 znaků, některé pro hlásky, které se vyskytovaly jen ve slovech přejatých z řečtiny. Z nich 24 grafémů je pravděpodobně odvozeno ze středověkých kurzivních minuskulních znaků řeckého písma. Původ ostatních znaků není znám, část z nich je pravděpodobně odvozena z písmen hebrejského a samaritánského písma (s nimi se Konstantin seznámil na své předchozí cestě k Chazarům), některé mohou mít i spojitost s abecedou koptskou, gruzínskou a s latinkou. Jiná teorie, dnes již zastaralá a neuznávaná, říkala, že hlaholice má základ v domácím (diskutovaném) runovém písmu („črty a vruby“, viz níže a také slovanské runy), které bylo, podobně jako germánské runy, v předkřesťanské době užíváno výhradně k náboženským účelům. Hlaholice byla každopádně sestavena jako vědomý celek s návazností mnoha písmen a jednotnou grafickou úpravou zvláštního ornamentálního rázu.

Svědectví mnicha Chrabra („O písmenech“)

Slované dřív, pokud byli pohany, neměli písma, ale počítali a věštili črtami a zářezy. Když se pokřtili, snažili se psát slovanskou řeč bez úpravy latinskými i řeckými písmeny. +more Ale jak je možné psát správně řeckými písmeny bogъ nebo životъ nebo dzělo nebo crъkovъ nebo člověkъ nebo širota nebo ščedroty nebo junostь nebo ǫdu nebo językъ nebo ědъ a jiná jim podobná. A tak bylo mnohá léta. Potom však lidumilný Bůh, který vše řídí, neponechal lidské plémě slovanské bez vzdělání, ale přiváděje celé k vědění a spasení, smiloval se nad plemenem slovanským a seslal mu svatého Konstantina Filozofa, zvaného Kyril, muže spravedlivého a pravého. A ten pro ně vytvořil třicet a osm písmen, některá po vzoru řeckého písmene, jiná pak podle slovanského jazyka, počav podle řečtiny prvním. Oni totiž začínají alfa a on azъ. Od azъ začíná obojí. A jak to učinili oni, aby napodobili židovská písmena, tak i on řecká….

Rozšíření

Stránka ze Zografského kodexu, psaného na přelomu 10. +more a 11. století v klášteře na hoře Athos Na Moravě se hlaholice používala v letech 863-886 pro oficiální státní a bohoslužebné účely. Vyučovala se na škole (akademii), kterou založil Konstantin nebo Metoděj a kde byli vychováváni jejich učedníci. V roce 886 byli nitranským biskupem Wichingem kněží slovanského obřadu vyhnáni a hlaholice se na Moravě přestala užívat. Několika z vyhnaných kněží se ujal bulharský chán Boris I. a pověřil je výukou bulharských kněží; založil za tímto účelem dvě akademie, v Ochridu a Preslavi. Bulharsko totiž přijalo křesťanství teprve nedávno a Boris viděl ve vlastním bohoslužebném jazyce a písmu záruku nezávislosti bulharské církve na cařihradském patriarchátu. Z bulharských škol se hlaholice rozšiřovala do dalších zemí na Balkánu, dostala se i do Chorvatska a Dalmácie, kde se udržela velmi dlouho; zde také vznikla hranatá varianta písma vedle staršího oblého. Roku 1248 dokonce papež Inocenc IV. dal Chorvatům ojedinělé privilegium užívat v liturgii vlastní jazyk a písmo, kterým byla právě hlaholice.

Kromě Bulharska a Chorvatska se od 10. +more století hlaholice užívala ještě v Čechách a v malé míře i na Kyjevské Rusi. V polovině 14. století se na čas vrátila do Čech, konkrétně do Prahy, hranatá podoba hlaholice, když tam byli r. 1347 českým králem Karlem IV. v rámci jeho snahy o znovuzavedení slovanské liturgie povoláni chorvatští mniši (glagoljaši), pro něž byl na Novém Městě pražském založen klášter sv. Jeronýma a Panny Marie - pro tento klášter se později vžilo označení Emauzy. (Ve zdejším skriptoriu vznikla mj. i hlaholská část Remešského evangeliáře, korunovačního kodexu francouzských králů. ) Z pražských Emauz byli později (1390) králem Vladislavem Jagellem a jeho ženou Hedvikou povoláni mniši do Polska, k nově založenému kostelu sv. Kříže na krakovském předměstí Kleparz; slovanský-hlaholský ráz této fundace pak přetrval až do 70. let 15. století.

Písmena

Zde je uveden přehled písmen hlaholice. Protože bylo zvykem přidávat písmenům i číselný význam (samostatné znaky pro číslice neexistovaly), je uvedena i číselná hodnota písmen, podrobně viz číslice hlaholice.

Unicode

Pro hlaholici je v unicode rezervován blok U+2C00..U+2C5F ([url=http://www.unicode.org/charts/PDF/U2C00.pdf]Glagolitic[/url]).

Kvadrátní hlaholice

V roce 1372 založil císař Karel IV. +more v Praze na Slovanech Emauzský klášter a povolal do něho benediktiny-hlaholity z Charvátska; proto se v klášteře psalo charvátskou hlaholicí hranatého tvaru, jakou je napsána například Bible hlaholská. Tak byly psány nejenom spisy ve staroslověnštině, ale do hlaholice se přepisovaly i některé staročeské texty. Viz commons:Category:Angular Glagolitic letters.

Ligatury

U hlaholského písma se setkáváme s velkým množstvím ligatur a to nejenom dvou, ale i tří a čtyř písmen a to zejména v období charvátskohlaholském, jak dosvědčuje například Bible hlaholská. Příklady hlásek, ze kterých ligatury vznikaly : * aa, ga, za, da * vd, vr, vrz, vrt, vt, vtv, vz, vzv, vzd, vp, vl * dv, dž * el, mžt * zd, zl, zr, zv, zt * ml, mž, mč * lv, ll * pl, przd, pv, prvd * tr, tv, tl, tvrd, tz * chv * jud, juda * nd, ng Tyto ligatury mohou dnes lehce komplikovat četbu textu čtenáři, který na ně není zvyklý.

Odkazy

Reference

Literatura

Fucic, Branko: Glagoljski natpisi. (In: Djela Jugoslavenske Akademije Znanosti i Umjetnosti, knjiga 57. +more) Zagreb, 1982. 420 p. * Fullerton, Sharon Golke: Paleographic Methods Used in Dating Cyrillic and Glagolitic Slavic Manuscripts. (In: Slavic Papers No. 1. ) Ohio, 1975. 93 p. * Gosev, Ivan: Rilszki glagolicseszki lisztove. Szofia, 1956. 130 p. * V. Jagic Glagolitica. Würdigung neuentdeckter Fragmente, Wien, 1890. * H. Miklas (Hrsg. ) Glagolitica: zum Ursprung der slavischen Schriftkultur, Wien, 2000. * Steller, Lea-Katharina: [url=http://fullextra. hu/modules. php. name=News&file=print&sid=782]A glagolita írás[/url] In: B. Virághalmy, Lea: Paleográfiai kalandozások. Szentendre, 1995. * Vais, Joseph: Abecedarivm Palaeoslovenicvm in usum glagolitarum. Veglae, [Krk], 1917. XXXVI, 74 p. * Vajs, Josef: Rukověť hlaholské paleografie. Uvedení do knižního písma hlaholského. V Praze, 1932. 178 p, LIV. tab.

Související články

Cyrilice * Číslice hlaholice * Slovanské runy

Externí odkazy

[url=http://www. moraviamagna. +morecz/texty/t_kyjevs. htm]Kyjevské listy - ukázka hlaholského textu [/url] * [url=http://stari. nsk. hr/Bastina/knjige/Misal/misal. html]Misal 1483 - hrvatski prvotisak[/url] * [url=http://db. nsk. hr/Bastina/knjige/Vrbnicki_statut/Vrbnicki_statut. html]Vrbnički statut 1380/1527[/url] * [url=http://db. nsk. hr/Bastina/knjige/Istarski_razvod/Istarski_razvod. html]Istarski razvod 1325/1546[/url] *Česká bible hlaholská.

Kategorie:Písma Kategorie:Slovanská kultura Kategorie:Velkomoravská říše Kategorie:Bulharská říše Kategorie:Staroslověnština Kategorie:Dějiny Dalmácie Kategorie:Písma se čtyřpísmennými kódy ISO 15924 Kategorie:Cyrilometodějské výzkum