Hlavice (architektura)

Egyptská hlavice (Philae) Hlavice (také kapitel) je architektonické zakončení horní části sloupu, pilíře nebo pilastru. V řezu je hlavice zpravidla širší než je průřez dříku sloupu. Původně sloužila k navázání kladí, případně klenby a žeber na sloup, později se stala převážně dekorativním prvkem.

Historie

Její podoba se vyvíjela po staletí a nejstarší hlavice, egyptské i řecké, prozrazují původ z architektury dřevěných staveb. V kamenné architektuře spočíval na hlavici spoj dvou sousedních kvádrů kladí. +more Výzdoba hlavic charakterizuje různá období a slohy. Z egyptského stavitelství jsou známé formy, kde základním zdobným prvkem byl list či květ, a to parysu, lotosu či palmeta, a figurální hlavice v podobě hlavy bohyně Hathor. Z Přední Asie jsou známé hlavice zoomorfní - převážně lví a býčí hlavy.

V klasické řádové architektuře byla hlavice charakteristická pro určitý řád. Dórská hlavice je tvořená hladkým talířovitým echinem, na který dosedá výrazná deska (abakus). +more Iónská hlavice má dvojici volut stočených po straně sloupu, které jsou jedním z vůbec nejcharkterističtějších prvků řecké architektury. Hlavice bývá doplněna vejcovcem, palmetovým či jiným pásovým vzorem. Hlavici korintského řádu utváří akantové rozviliny (stylizované dekorativní listoví) a představuje hlavní rozlišovací prvek oproti iónskému stylu. Kombinací obou posledně jmenovaných vznikla v době římské bohatě ornamentální hlavice kompozitní, zatímco hlavice toskánská je obdobou prosté hlavice dórské.

Z doby románské známe hlavice kalichové, jehlancové, krychlové, košové, poštářové, ale také figurální. V gotice se tvar hlavic přizpůsobuje gotickému tvarosloví - např. +more hlavice kružbová, opět se objevují hlavice vegetabilní (listové), zoomorfní (fantazijní zvířata) a antropomorfní (maskaron). V pozdní gotice ztrácejí hlavice význam a z architektury ustupují. Nemizejí však definitivně, objevují se v čisté nebo modifikované formě i v následujících slozích, většinou jako repliky antických řádů, ovšem bohatě zdobené, někdy zlacené a podobně.

V renesanci a v baroku často na polosloupech a pilastrech, v klasicismu jako návrat ke starověkým vzorům.

Galerie

Soubor: Temple of Hephaestus south-western corner. jpg |Dórská hlavice (Héfaistův chrám, Athény) Soubor: Erechtheum03. +morejpg|Iónská hlavice (Erechtheion, Athény) Soubor: Cisterna basilica capitol. jpg|Korintská hlavice (Cisterna, Konstantinopol) Soubor: Vezelay chapiteau cloître2. jpg|Románská hlavice (Vézelay, Francie) Soubor: Millstatt - Stfiftskirche - Kreuzgang -Detail -2. jpg|Románská figurální hlavice (Milstatt, Rakousko) Soubor: Agneskloster Kapitell 2. jpg|Gotická hlavice (Klášter sv. Anežky, Praha) Soubor:Granada, Generalife, Sala Regia, capitel (2). jpg|Hlavice v maurském stylu (Palác Generalife, Granada, Španělsko Soubor: Palazzo pazzi quaratesi, capitello 01. JPG|Renesanční hlavice (Palazzo Pazzi, Florencie) Soubor: Donaualtheim St. Vitus Kapitell 16. JPG|Rokoková hlavice (Donaualtheim, Německo).

Reference

Literatura

Banister Fletcher: A history of architecture, Scribner´s, New York 1948 * Jaroslav Herout: Slabikář návštěvníků památek, Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, Praha 1978, str. 135 * Ottův slovník naučný - svazek 11, str. +more 348 - heslo Hlavice.

Související články

Klasická řádová architektura * Ozdobný architektonický prvek

Externí odkazy

Kategorie:Architektonické prvky Kategorie:Starověká řecká architektura Kategorie:Starověká římská architektura Kategorie:Románská architektura Kategorie:Gotická architektura Kategorie:Renesanční architektura Kategorie:Barokní architektura Kategorie:Klasicistní architektura