Hliník-26

Hliník-26 (26Al) je radioizotop hliníku, který se s poločasem 717 000 let mění částečně beta plus přeměnou, částečně záchytem elektronu na hořčík-26. V malých množstvích se tvoří při srážkách jader argonu s protony v kosmickém záření.

Kromě beta plus záření vyzařuje také záření gama a rentgenové záření. Rentgenové záření je vydáváno excitovanými atomovými slupkami 26Mg po záchytu elektronu, který zpravidla zanechá volné místo v některé z nižších podslupek.

Jelikož je tento izotop radioaktivní, měl by být uchováván pod alespoň pěticentimetrovou vrstvou olova a při jeho přepravě, užití a skladování by měly být používány speciální nástroje. Kontakt s 26Al může vyústit v radioaktivní zamoření.

Datování meteoritů

Hliník-26 může být využit ke zjišťování pozemského stáří meteoritů. Po oddělení z původního tělesa je úlomek bombardován kosmickým zářením, přičemž se v něm vytvoří 26Al. +more Po dopadu na Zemi tvorba tohoto izotopu skončí, což znamená, že podle množství 26Al lze spočítat dobu, která uplynula od dopadu meteoritu.

Výskyt v mezihvězdné hmotě

Rozdělení 26Al v Mléčné dráze Roku 1984 bylo pomocí družice HEAO-3 pozorováno gama záření o energii 1809 keV vycházející ze středu Galaxie.

Největší množství 26Al vzniká v supernovách, které vypouští velké množství hmoty do mezihvězdného prostředí.

Historie

Před rokem 1954 bylo jako poločas přeměny 26Al udáváno 6,3 sekundy. Poté, co bylo zjištěno, že by to měl být poločas jaderného izomeru, byl základní stav připraven bombardováním 26Mg a 25Mg jádry deuteria v cyklotronu na Pittsburské univerzitě. +more Poločas přeměny byl nejdříve odhadnut na 106 let.

Meteorit Allende, který spadl v roce 1969, obsahoval inkluze s vysokým obsahem vápníku a hliníku, což jsou velmi žáruvzdorné materiály a předpokládá se, že vznikly kondenzací z horké pramlhoviny, následně bylo zjištěno, že v nich obsažený kyslík má asi o 5 % vyšší zastoupení než je obvyklé, zatímco poměr 17O/18O byl stejný jako na Zemi. Také byl v těchto tělesech zjištěn velmi nízký poměr 87Sr/86Sr, což ukazuje na to, že jsou o několik milionů let starší než dříve analyzovaná meteoritická hmota a v tomto druhu materiálu by měl být hledán 26Al. +more 26Al se v současnosti nachází ve sluneční soustavě pouze ve velmi malých množstvích jako výsledek působení kosmického záření na nestíněné materiály.

Skutečnost, že 26Al přítomný v mezihvězdném prostoru je hlavním zdrojem záření gama, nebyla známa, dokud nebyl vyvinut astronomický pozorovací program vysokých energií. Družice HEAO-3 s chlazenými germaniovými detektory umožnila přímou detekci gama záření o energii 1,808 MeV z centrálních částí Galaxie.

Tvorba 26Al v nestíněných materiálech se využívá k určení doby vystavení kosmickému záření. Jeho množství jsou mnohem nižší než na počátku sluneční soustavy.

Odkazy

Související články

Izotopy hliníku

Externí odkazy

Reference

26