Holocén

Kráter Hiawatha o průměru 31 km je v Grónsku ukrytý pod ledovcem. Vznikl při dopadu, který patrně způsobil počátek holocénu. Odvozené změny lokálních teplot v Grónsku v tisících letech před současností. Počátek holocénu je tam charakterizován prudkým oteplením v Grónsku. Teploty v Antarktidě (EPICA) nevykazují tak velké a náhlé změny jako v Grónsku. doby ledové byl více než 100 metrů

Holocén je druhá a poslední epocha (oddělení) kvartéru známá také jako mladší čtvrtohory. Představuje nejmladší geologické období, které začalo s koncem poslední doby ledové přibližně 11 700 let před současností (tedy kolem roku 9700 př. +more n. l. ) a stále trvá. Holocénu přecházel pleistocén, jehož poslední období se nazývá mladší dryas. Konec doby ledové charakterizovala rozsáhlá klimatická změna - postupné oteplování. Před 10 000 lety tak bylo například v Kanadě tepleji než nyní. To umožnilo přechod (neolitická revoluce) lidstva od sběračství a lovectví k pastevectví a zemědělství a tím vytvořilo podmínky pro vznik prvních civilizací. Lesy se rozšířily více na sever. Jsou různé hypotézy o příčinách změn v mladším dryasu. Roku 2018 byl v Grónsku objeven velký kráter z doby před 12 tisíci lety a roku 2020 v Sýrii jeden z mnoha předpokládaných fragmentů dopadu. Hypotéza impaktu v mladším dryasu se zdá pravděpodobná. Ovšem přechod začal již dříve a byl složitější. Roli hrál i vulkanismus.

Toto období se někdy označuje také jako doba poledová (postglaciál). S vědomím skutečnosti, že doby ledové se opakují (trvají cca 100 000 let) a jsou střídány kratšími dobami meziledovými, je holocén pravděpodobně nejnovější dobou meziledovou.

Na počátku holocénu vyhynulo mnoho druhů velkých savců (například šavlozubí tygři a mamuti).