Hořec žlutý

Hořec žlutý (Gentiana lutea) je statný druh hořce se žlutými květy, vyskytující se přirozeně v horách střední a jižní Evropy. V České republice ani na Slovensku není původní, byl však v některých pohořích vysazen. Rostlina je využívána ve farmacii, v lidovém léčitelství a při výrobě hořkých likérů.

Popis

Hořec žlutý je statná, 50 až 110 cm vysoká vytrvalá bylina s nevětvenou přímou olistěnou lodyhou. Listy jsou nápadné, vejčitého tvaru, až 30 cm dlouhé, poněkud podobné listům kýchavice (Veratrum). +more Na bázi lodyhy je vyvinuta přízemní listová růžice. Lodyha je tlustá, dutá. Dolní lodyžní listy jsou krátce řapíkaté, horní jsou přisedlé. Listy mají velmi výraznou žilnatinu, tvořenou 5 až 7 souběžnými žilkami. Květenství je vrcholové, květy jsou nahloučeny v paždí 2 až 6 párů listovitých listenů. Květy jsou pětičetné, oboupohlavné. Kalich je nepravidelný, s jedním zářezem sahajícím téměř až k bázi a s krátkými cípy. Koruna je jasně žlutá, s kratičkou trubkou a asi 2 až 3 cm dlouhými úzkými cípy. Nitky tyčinek jsou přirostlé k bázi koruny. Prašníky srůstají okolo čnělky v trubičku. Semena jsou světle hnědá, asi 3 mm dlouhá.

Výskyt

Druh se přirozeně vyskytuje v Alpách, Vogézách, Schwarzwaldu, v Pyrenejích a na Balkánském poloostrově. V Alpách se jako výrazný prvek vegetace vyskytuje na alpínských a subalpínských loukách, v západní části v nominátním poddruhu, z jihovýchodních oblastí Alp jsou uváděny poddruhy Gentiana lutea subsp. +more symphyandra a Gentiana lutea subsp. vardjanii. V České republice není hořec žlutý původní, ve 20. a 30. letech 20. století byl však vysazován pro farmaceutické potřeby a pro výrobu likérů. Byl vysazen v Krkonoších, v Krušných a Orlických horách, na Šumavě a v Hrubém Jeseníku. Na některých místech se přirozeně rozmnožuje.

Podobné rostliny

Hořec žlutý je svými žlutými květy s úzkými dlouhými korunními cípy nezaměnitelný s jiným druhem hořce. Žlutě kvete i drobnější hořec tečkovaný (Gentiana punctata), který však má zvonkovité květy s krátkými korunními cípy. +more V České republice roste v Hrubém Jeseníku. Nekvetoucí hořec žlutý může být zaměněn s některým druhem kýchavice (Veratrum). Lze jej odlišit mj. podle tlusté lodyhy a nasivělých listů.

Využití

Kořen hořce žlutého obsahuje hořké glykosidy, zejména amarogentin a gentiopikrin. Z dalších látek jsou obsaženy terpeny, alkaloidy, slizy, pektiny, inulin aj. +more Kořen je využíván ve farmacii (oficiální droga pod názvem Radix gentianae) a v bylinném léčitelství při zažívacích poruchách. Tlumí dyspeptické projevy při poruchách funkce žlučníku, jater a slinivky. Podporuje krvetvorbu, funkce centrální nervové soustavy a dá se využít jako celkové tonikum při rekonvalescenci po těžkých chorobách. Zevně může být použit na nehojící se a zduřelé rány. Je používán též v homeopatii.

Oddenky jsou využívány k výrobě hořkých likérů. Občas je pěstován v zahradách jako okrasná rostlina.

Soubor:Gentiana lutea 220608. jpg|Hořec žlutý - detail květu Soubor:Gentiana lutea 090705. +morejpg|Hořec žlutý na přirozeném stanovišti Soubor:Gentiana lutea DriedRoots. JPG|Sušené kořeny hořce žlutého.

Reference

Literatura

Hejný S. et al. Květena České republiky 6. Praha: Academia, 2000. .

Externí odkazy

Kategorie:Hořcovité Kategorie:Léčivé rostliny Kategorie:Nepůvodní flóra Česka Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy