Hudební terminologie

Hudební terminologie je názvosloví, používané původně pouze v evropské hudbě, které však posléze proniklo do celého světa, protože především v oblasti zápisu hudby je aplikovatelné na většinu hudební produkce, ať již etnické či umělé. Pochází původně z latiny, která byla dlouho spojujícím evropským jazykem. První zápisy hudebních skladeb byly záznamy duchovní a mši doprovázející hudby, kde latina byla dlouho (až do poloviny 20. století) liturgickou řečí. Prováděli je především erudovaní mniši, vytvářející kancionály. S rozvojem hudebního jazyka se v období renesance stala další a posléze co do počtu výrazů používanější řečí hudební terminologie italština, neboť v tomto poměrně dlouhém údobí byla Itálie centrem vývoje evropské hudby.

Hudební terminologie je komplexní složka, týkající se * vlastního zápisu hudební skladby, * pojmů z oblasti hudební teorie, * stylové a formální charakteristiky, pojmů z oblasti hudební historie atd.

Zápis hudební skladby

Záznam hudební skladby musí obsahovat deskripci následujících atributů hudebního jazyka. Jsou jimi: * záznam tónů do notové osnovy, tedy tzv. +more notace v užším slova smyslu, * záznam rytmu, tedy členění přirozeného hudebního pohybu do pravidelných úseků, * záznam tempa, tedy rychlosti hudebního pohybu, * zápis dynamických značek, tedy charakteristika síly, resp. hlasitosti hudby, * charakteristika technického způsobu hry, * charakteristika hudebního výrazu, tedy popis způsobu hry z hlediska myšlenkového či pocitového,.

Příklady některých základních atributů hudebního zápisu

Notace: * klíče - označení, sloužící k určení hodnoty tónu v následujícím záznamu * notová osnova - zpravidla pětilinkový prostor, do kterého se zapisují: ** noty - celé, půlové, osminové, šestnáctinové, dvaatřicetinové atd. , ** pomlky - přestávky ve hře, ** tzv. +more křížky a béčka - zvýšení nebo snížení hraného tónu, ** takty - rytmické jednotky skladby, a dále značky, charakterizující další atributy hry, tedy: * dynamika: forte/fortissimo - nahlas/velmi nahlas; mezzoforte - středně silně; piano/pianissimo - potichu/velmi potichu; crescendo - zesilovat, decrescendo nebo diminuendo - zeslabovat atd. , * tempo: ** pomalá tempa: grave - těžce a pomalu; largo - zeširoka, zdlouhavě; adagio - zvolna, pohodlně; lento - pomalu, rozvláčně atd. , ** střední tempa: andante - krokem, ale nikoli zdlouhavě; moderato - mírně rychleji; allegretto - trochu rychleji, ** rychlá tempa: allegro - rychle; presto - velmi rychle, prestissimo - co nejrychleji, ** změny tempa: ritardando, ritennuto - zpomalovat; accelerando, allagrando - zrychlovat. * 'popis techniky hry: staccato - krátce, s odtrhem; détaché - dlouze; sforzando - náraz, prudký akcent atd. , * hudební výraz': attacamente - útočně; feroce - ohnivě; eccitante - vzrušeně atd.

Související články

Seznam hudebních pojmů * Seznam hudebních symbolů * Seznam hudebních zkratek

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20110623043542/http://www. rowy. net/pscripts/lexicon. php]www. rowy. net/pscripts/lexicon. php - klik - Music glossary[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20081212034754/http://www. classical. dj/musical_terms. html]www. classical. dj/musical_terms. html[/url] * [url=http://www. sbor. webzdarma. cz/slovnik%20hudby/INDEX. htm]www. sbor. webzdarma. cz/slovnik%20hudby[/url].

Literatura (výběr)

PhDr. Jozef Laborecký: Hudobný terminologický slovník, Slovenské pedagogické nakladateľstvo (SPN), * Prof. +more Dr. Emil Votoček: Hudební slovník cizích výrazů a rčení - vydala Hudební Matice umělecké besedy v Praze v roce 1946, vytiskla tiskáren Práce v Praze, * Ludmila Vrkočová: Slovníček základních hudebních pojmů, vydáno vlastním nákladem v roce 1994,.