Humanitární bombardování

Technology

12 hours ago

Author

Humanitární bombardování je vojenská strategie, která spočívá v použití leteckých sil k poskytování humanitární pomoci civilnímu obyvatelstvu ve válečných oblastech. Tato strategie se vyvinula v druhé polovině 20. století a stala se důležitým nástrojem humanitární intervence. Humanitární bombardování se využívá ke zničení nepřátelských vojenských cílů, které ohrožují civilisty, a k distribuci potravin, léků a dalších humanitárních zásob. Tato taktika však vyvolává kontroverze a kritiku, jelikož může vést k nežádoucím dopadům na civilní obyvatelstvo a zvýšení obětí ve válce. Použití humanitárního bombardování je jedním z problémů mezinárodního humanitárního práva a sporného debatovaného tématu.

Humanitární bombardování je pojem ražený původně pro bombardování Svazové republiky Jugoslávie zeměmi Severoatlantické aliance (NATO) v roce 1999 v průběhu války v Kosovu (24. března 1999 - 10. června 1999), používaný kritiky této války coby ironický oxymóron jako odpověď na akce NATO, které měly ochránit obyvatele Kosova. Později byl používán i pro jiné vojenské intervence zdůvodňované humanitárními důvody.

Citát je někdy mylně přisuzován Václavu Havlovi. Havel své autorství u tohoto termínu v rozhovoru s Igorem Chaunem popřel.

Původ

Termín bývá chybně připisován Václavu Havlovi, tehdejšímu prezidentovi České republiky, kritikovi režimu Slobodana Miloševiće a jeho intervence v Kosovu.

Adjektivum „humanitární“ v souvislosti s bombovými nálety připisuje Havlovi text italského listu La Repubblica, kde vyšel 23. dubna 1999 a kde se objevuje tvrzení:

Článek byl převzat francouzským deníkem Le Monde, kde vyšel 29. dubna. +more Text článku má vycházet z rozhovoru, který Václav Havel poskytl 14. dubna 1999 před svou cestou do USA agentuře Reuters. Přepis tohoto rozhovoru se ovšem značně odlišuje, termín „humanitární bombardování“, dokonce ani slovo „bomby“ či „bombardování“ neobsahuje. Obsahuje pasáž:.

K formování povědomí o humanitárním bombardování ve spojitosti s Václavem Havlem zřejmě přispěla i zpráva francouzské agentury AFP z 28. dubna 1999, která obsahuje text, že podle Havla „má bombardování výhradně humanitární povahu“. +more Tuto zprávu citovala Česká tisková kancelář (ČTK), od níž ji převzaly deníky Blesk a Právo. Přímo sousloví humanitarian bombing připsal Havlovi v roce 2002 radikálně „anti-imperialistický“ francouzský web Le Grand Soir, který ho kritizuje jako „dalšího proměněného humanistu, který se dnes raduje z útoku proti Iráku“.

Přesné slovní spojení „humanitární bombardování“ v českém prostředí použil Richard Falbr, kandidát do Evropského parlamentu, v pořadu TV Nova Sedmička vysílaném 23. května 2004: „. +moreřekl jsem, že člověk, který použil termín ‚humanitární bombardování‘, nemá co dělat ve funkci prezidenta Evropské unie. “ Falbr se následně v tiskovém prohlášení odkazoval na článek Le Mondu: „Dne 29. dubna 1999 uvedl Václav Havel pro francouzský deník Le Monde toto: ‚Domnívám se, že během zásahu NATO na Kosovu existuje jeden činitel, o kterém nikdo nemůže pochybovat: nálety, bomby nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární…‘ - opravdu vkusné. “.

Stanovisko prezidenta a premiéra

Havel ostře odmítl, že by byl autorem termínu „humanitární bombardování“. „Obskurní pojem ‚humanitární bombardování‘ jsem samozřejmě nejen nevymyslel, ale nikdy ani nepoužil a použít nemohl, neboť mám - troufám si tvrdit - vkus. +more (Něco jiného je postoj k Miloševičovi a jeho genocidním praktikám, v tom se asi opravdu s panem senátorem rozcházíme. ) Jinými slovy: co pan Falbr říká, je čistá a zlovolná lež. Mohu k ní dodat jen to, že lidé, kteří lžou, nepatří do Evropského parlamentu. “.

Ve zprávě ČTK převzaté do článku z 29. března 1999 zpravodajským serverem +morecz'>iDNES. cz je uvedena odpověď premiéra Miloše Zemana na otázku, zda česká vláda o útocích NATO na Jugoslávii hlasovala:.