Cesko.wiki Hybrid
Author
Albert FloresLiger, kříženec lva a tygra V biologii označujeme jako hybrida nebo křížence potomka zástupců dvou různých větví fylogenetického stromu (ať už se jedná o dva různé rody, druhy nebo poddruhy) pohlavních rostlin nebo zvířat. V genetické terminologii existují následující definice: # hybridem se obecně myslí potomek dvou geneticky velice odlišných jedinců, pravděpodobně s velkou mírou heterozygozity, přestože heterozygot a hybrid rozhodně nejsou synonymy. # genetický hybrid je jedinec, který nese dvě různé alely stejného genu # strukturní hybrid je výsledek slučování gamet s odlišnou strukturou alespoň jednoho chromosomu # numerický hybrid je výsledek slučování gamet, které mají odlišné haploidní číslo chromosomů # permanentní hybrid je člen populace, ve které existují pouze heterozygotní typy genotypu, protože všechny homozygotní kombinace ústí v neplodnost. Z taxonomického může hybrid znamenat: # Potomek dvou druhů rostlin či zvířat. # Hybridi mezi poddruhy (jako hybrid bengálského a ussurijského tygra) jsou známi jako vnitrodruhoví hybridi. Hybridi mezi dvěma druhy stejného rodu (jako tygři a lvi) jsou nazýváni mezidruhovými hybridy. Výjimečně také existují hybridi dvou různých rodů (jako kříženci ovcí a koz) a dvou různých čeledí (jako hybridi některých domácích ptáků určených pro kohoutí zápasy). Dosud nejsou známí žádní hybridi mezi řády. # Hybridem se také zejména v zemědělských vědách myslí kříženec stejného druhu mezi dlouho šlechtěnými (především) plodinami.
Terminologie
Termín hybrid je odvozen z latinského hybrida, znamenajícího „potomek chovného prasete a divočáka“, nebo „syn svobodného a otroka“, atd. Termín se rozšířil do angličtiny v devatenáctém století, ale existoval již v sedmnáctém.
Od dvacátých let, kdy byl studován liger, panuje mezi biology zvyklost názvy kříženců odvozovat kontaminací jmen druhů rodičů. Přesto jména nejsou udělována systematicky (například první jméno samce) a proto se pouze neformálně užívají názvy pro křížence jako beefalo (1960s), humanzee (1980s), cama (1998).
Hybridi v přírodě
Hybridizace mezi dvěma podobnými druhy se sice někdy vyskytuje i samovolně, nicméně většinou je podmíněna lidským faktorem. Ukazuje se totiž, že nejenže hybridizaci často stojí v cestě mnohé fyzické překážky, ale ochrana proti ní je výsledkem dlouho působícího přírodního výběru. +more Je totiž z evolučního hlediska velice nevýhodné starat se o potomka, který bude neplodný (například potomek jedince s 8 a 6 chromosomy bude mít chromosomů 7 a nebude moci mít potomky s žádným z rodičovskch druhů). Selekční tlak zodpovědný za vznik reprodukčních bariér se nazývá reprodukční izolace.
Zavedení fragmentace druhů a biotopů
Lidé jsou v posledních 400 letech odpovědni za nejrychlejší šíření nepůvodních druhů po celém světě. Nejde jen o vědomé zásahy jako vysazení králíků a jelenů v Austrálii nebo řízkování a převážení semen rostlin.
Hybridizace je často příčinou vzniku nových druhů, pokud se začnou křížit druhy, které byly před nějakou dobou odděleny například fyzickou bariérou. Příkladem může být sloučení platýzů z obou stran Panamské šíje, kteří se do Tichého oceánu a Karibského zálivu rozšířili před tím, než se Jižní a Severní Amerika spojily. +more .
Limitující faktory
Mezi hlavní reprodukční bariéry mezi druhy patří jiná doba odkvětu, jiná životní strategie, somatoplastická neplodnost nebo jiný počet chromosomů (ten může být ale někdy překonán).