Hřeben (geomorfologie)

Horský hřeben při pohledu z letadla.

Hřeben je geomorfologické označení protáhlého kopce či hory, zejména jeho protáhlé vrcholové hrany či plošiny, případně i rozsáhlejšího protáhlého horského pásma. Hřeben může spojovat přes sedlo či sedla dva či více vrcholů nebo může být tvořen poměrně rovným vrcholovým pásmem, za jehož konci výška prudčeji klesá. +more Ostřejší skalnaté hřebeny často vznikají erozivními silami jako například ledovcovou činností, kdy ledovec obrousí dvě strany pohoří, čímž vznikají po obou stranách údolí a mezi nimi zvláštní druh horského hřebenu v podobě arety.

Mnohé hřebeny jsou poměrně oblé a pozvolné, například brdské Hřebeny. V obecném jazyce a názvosloví je termín hřeben přibližným synonymem slova hřbet, v odborné terminologii se hřbet pravděpodobně používá častěji pro oblejší hřebeny.

Hřebeny, podobně jako údolí, jsou často využívány k dopravě či turistice, protože po jejich délce je menší převýšení než při cestě napříč hřebeny a údolími. Hřebenové cesty navíc mnohdy poskytují atraktivní výhledy do krajiny.

Kategorie:Glaciologie Kategorie:Geologická terminologie Kategorie:Geomorfologické tvary