Inkvizitor je termín používaný ve středověku pro osobu pověřenou církví, která měla za úkol pátrat po herezii a pronásledovat hereťky a heretiky. Inkvizitoři byli často mnichové nebo kněží, kteří byli vysláni církví do různých částí Evropy, aby vyhledávali a soudili ty, kteří byli podezřelí z hereze. Jejich hlavním úkolem bylo zajistit, aby se lidé přidržovali přesně stanoveného náboženského učení a aby tak chránilo a zabezpečovala moc církve. Inkvizitoři často používali drastické metody výslechů a výslechů, aby získali doznání od obviněných. Inkvizice byla často spojována se surovými a nespravedlivými postupy, které vedly ke ztrátě mnoha životů. Nicméně mohla být také efektivní při potlačování odlišných názorů a udržování jednotného mysli společnosti. Inkvizitorství přetrvalo v různých formách po celé středověké období a mělo velký vliv na chování a myšlení lidí. Dnes se tento termín používá především pro popis historického dobytčíka, ale také pro ty, kteří vyhledávají a pronásledují odlišné názory a postoje.