Cesko.wiki Jaderná havárie
Author
Albert FloresPůsobení atmosférické radiace na člověka Jaderná havárie se v některých případech týká lidí zraněných, nebo usmrcených následkem úniku látek kontaminovaných radioaktivitou. V širším slova smyslu je jaderná havárie havárií jakéhokoliv jaderného zařízení, při níž k zamoření (resp. kontaminaci) životního prostředí radioaktivním materiálem došlo, nebo kvůli nestandardní situaci hrozí. Většina havárií souvisí s únikem způsobujícím kontaminaci látek, ale žádná neměla okamžitý účinek.
Několik z mála nehod mělo blízko k úniku látek kontaminovaných radioaktivitou a jsou zde zahrnuty kvůli napětí, které vyvolaly (např. nehody jaderných ponorek). +more Z důvodů různých utajení je těžké určit s jistotou rozsah některých událostí, nebo někdy zda se opravdu staly, či naopak vědět o všech, které se staly. Při jaderné havárii může i nemusí dojít k zamoření životního prostředí radioaktivním materiálem.
Vážnost jaderné havárie je určována pomocí mezinárodní stupnice jaderných událostí.
Evakuace však nemusí být tak rozsáhlá.
Definice jaderné havárie v jaderné elektrárně
Jaderná havárie v jaderné elektrárně je havárie, při které dojde k : ** porušení těsnosti obalu jaderného paliva v aktivní zóně jaderného reaktoru ** úniku radioaktivních látek do chladiva či moderátoru (deuterium, plyn, sodík) ** úniku této radioaktivní směsi netěsnostmi z primárního okruhu do prostoru reaktorového bloku. ** úniku této radioaktivní směsi netěsnostmi z reaktorového bloku do okolí elektrárny resp. +more do životního prostředí.
Seznam vážnějších havárií
Toto je seznam hlavních či nejvýznamnějších havárií souvisejících s jaderným materiálem.
* Havárie v jaderných elektrárnách ** 1957, Windscale, Velká Británie ** 1959, Santa Susana Field Laboratory, Kalifornie, USA ** 3. +more ledna 1961, Experimentální reaktor SL1 (USA), 3 mrtví, exploze reaktoru následně zvýšení aktivity při manipulaci s regulací chodu reaktoru[http://www. atomicinsights. com/jul96/AEI_Jul96. html] ** 22. února 1977, Havárie jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice A-1, nejhorší jaderná havárie v bývalém Československu ** 28. březen 1979, Havárie v Three Mile Island - zamoření jaderné elektrárny ** 26. duben 1986, Černobylská havárie (SSSR) - zamoření jaderné elektrárny a zamoření životního prostředí, historicky nejhorší jaderná havárie ** 11. březen 2011, Havárie elektrárny Fukušima I, Japonsko - zničení 4 reaktorů následkem nezvykle velké vlny tsunami. Havárie byla později překlasifikována na nejvyšší stupeň závažnosti 7, stejně jako Černobyl. Nicméně rozsah radioaktivity uniklé do okolí byl přibližně 10krát menší než v případě Černobylu.
* Havárie ve zpracovávacích zařízeních jaderného paliva ** 29. +more září 1957, Kyštymská katastrofa SSSR ** duben 1997, 30. září 1999 Tokaimurské havárie.
* Havárie v laboratořích a výzkumných objektech ** 12. +more prosinec 1952, 1958 Havárie v Chalk River.
* Havárie nukleárních zbraní ** Jaderné havárie americké armády ** Jaderné havárie sovětské armády
* Zamoření z těžby radioaktivních materiálů ** Radioaktivní zamoření v České republice
Limity pro ionizující záření
Limit dávky (expozice) je stanoven na 1 milisievert pro veřejnost a 50 milisievertů pro pracovníky v jaderných zařízeních za rok; za 5 let však u pracovníků jaderných zařízení nesmí překročit 100 mSv (viz Akutní radiační syndrom).
Vážnost dopadů na zdraví závisí na obdržené dávce (přímým ozářením, vdechnutím nebo požitím radioaktivního materiálu), době vystavení záření a věku člověka. V případě nehody určí lékař na základě vzorků dávku, které byl člověk vystaven.
| center| milisieverty (0,001 Sv) | center| Přírodní záření | center|- |
|---|---|---|
| center| stovky milisievertů (0,1 Sv) | center| Žádný okamžitý účinek | center| Možná přechodná nevolnost, lehká horečka |
| center| mezi 1 000 a 2 000 millisieverty (1 až 2 Sv) | center| Významné zdravotní příznaky | center| Zvracení, únava, horečka, riziko infekce |
| center| mezi 2 000 a 4 000 millisieverty (2 až 4 Sv) | center| Vážné zdravotní příznaky | center| Dávení, horečka, trávicí problémy, krvácení, padání vlasů |
| center| mezi 4 000 a 10 000 millisieverty (4 až 10 Sv) | center| Velká pravděpodobnost úmrtí | center| stejné, navíc závrať a dezorientace |
| center| nad 10 000 millisievertů (více než 10 Sv) | center| Úmrtí | center|Smrt |
Odkazy
Reference
Literatura
DIENSTBIER, Zdeněk. Hirošima a zrod atomového věku: cesta od atomových zbraní k nukleární medicíně a jaderným elektrárnám. +more 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. 308 s. , [8] s. barev. obr. příl. Kolumbus; sv. 195. * HOLLOWAY, David. Stalin a bomba: Sovětský svaz a jaderná energie 1939-1956. Vyd. 1. Praha: Academia, 2008. 572 s. , [24] s. obr. příl. Stíny; sv. 6. * JEMEL'JANOV, Vasilij Semenovič. Jak to začalo: u počátků jaderné energie v SSSR. Překlad Ivo Král. 1. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1979. 160 s. , [32] s. obr. příl. * PLOKHY, Serhii. Černobyl: historie jaderné katastrofy. Překlad Petr Kovařík. Vydání první. Brno: Jota, 2019. 399 stran * PITOŇÁK, Vojtěch a PÍSEK, Václav. Významné historické havárie na jaderných zařízeních [CD-ROM]. 1. vydání. [Praha]: Čns, 2018. * ULVR, Michal. Nukleární společnost ve Spojených státech amerických (1945-1964). Vyd. 1. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2014. 252 s. Fontes; sv. 9. * WAGNER, Vladimír. Fukušima I poté. Vydání první. Praha: Novela bohemica, 2015. 355 stran.
Související články
Havárie přehrad * Důlní neštěstí
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20160312035046/http://jaderna-bezpecnost. cz/]Informace o bezpečnostních opatřeních v české jaderné energetice[/url] * [url=http://www. jaderny-odpad. cz]Informace o nakládání s jaderným odpadem v Česku[/url].