Jadranský výškový systém

Uživatelé systému

Výškové systémy v Evropě (V závislosti na národním jazyce se pro výškový údaj používají různé názvy)

* (výchozí bod Terst 1875): m ü. Adria, m ü. +more A. či müA - odvozené z Meter über Adria, hovorově také Seehöhe (hladina moře), Adriahöhe (hladina Jadranu) nebo Gebrauchshöhe (obyčejná hladina) * Jugoslávské nástupnické státy (výchozí bod Terst 1900): m. i. J. - odvozené z Metara iznad Jadrana (nadmorska visina, m/nv) ** ** ** ** ** ** * (výchozí bod Drač): Metër mbi Adriatik * (výchozí bod Terst 1900): Metër mbi Adriatik.

Název a zkratky systému v dalších jazycích

: Metri sopra l'Adriatico * : mAf - odvozené z méter Adria felett * : m AA - odvozené z Metres above the Adriatic

Historie

Mareograf v Terstském přístavu Molo Sartorio zřídila v roce 1875 místní observatoř provozovaná vojensko-geografickým ústavem rakousko-uherské armády. Průměrná nadmořská výška vodní hladiny v Molo Sartorio se stala údajem platným pro celou rakousko-uherskou monarchii. +more Zatímco státy bývalé Jugoslávie jej stále používají, nástupnické státy Rakousko-Uherska začleněné po druhé světové válce do východního bloku, jako Maďarsko a Československo, přešly na systém Baltský po vyrovnání.

Používání systému v Česku

Locus perennis, výchozí nivelační bod Lišnov

Od prvního přesného nivelačního měření, které v Česku jako části tehdejšího Rakouska-Uherska probíhalo v letech 1872-96, se jako základ výškové sítě používala střední hladina Jaderského moře v Terstu. Jadranský výškový systém převzalo také Československo, jakožto nástupnický stát Rakouska-Uherska.

Po skončení druhé světové války přešlo mnoho zemí nově vzniklého východního bloku (včetně Československa) na systém Baltský po vyrovnání, u kterého je výchozím bodem ruské město Kronštadt na břehu Baltského moře. Hlavním důvodem bylo sjednocení geodetických systémů ve všech státech tohoto bloku. +more Od roku 1952 se tak v Československu začalo přecházet na baltský systém, jeho finální podoba, systém „baltský po vyrovnání“, začala fungovat v roce 1957, před tím však bylo nutné provést složité přepočty nadmořských výšek (vyrovnání) - např. nadmořská výška bodu Lišov v systému Bpv je o 388,6 mm nižší než v systému jadranském (u dalších bodů v Česku činí rozdíl 350-420 mm).

Bpv je dnes jediným závazným geodetickým výškovým systémem v Česku, výjimečné používání jadranského systému bylo v některých lokalitách (např. v Praze) dovoleno do roku 2000.

Výškové rozdíly mezi Rakouskem a sousedními zeměmi

V Rakousku se používá normální ortometrická výška (kulovitá výška). Sousední země Rakouska používají různé výchozí body a metody, což vede k rozdílům mezi výškovými informacemi. +more Ty činí na státních hranicích:.

* : +25 až +34,6 cm (normální výška - výchozí bod Wallenhorst - Nulová hladinace moře) * : −0,5 až −3,2 cm (ortometrická výška - výchozí bod Janov) * : −1,6 až −7,5 cm (ortometrická výška - výchozí bod Marseille) * : +57 cm normální výšky (metrov nad morom (m nm ) - výchozí bod Kronštadt) * : −8 až −12 cm (normální ortometrická výška - výchozí bod Terst 1900) * : +46 až +56,3 cm (normální výška - výchozí bod Kronštadt) * : +49,6 až +60,6 cm (normální výška, - výchozí bod Kronštadt).

Odkazy

Reference

Externí odkazy

La stazione mareografica di Trieste. In: ISMAR Istituto di Scienze Marine.

Kategorie:Geografie Albánie Kategorie:Drač Kategorie:Geografie Černé Hory Kategorie:Geografie Bosny a Hercegoviny Kategorie:Geografie Severní Makedonie Kategorie:Geografie Chorvatska Kategorie:Geografie Slovinska Kategorie:Terst Kategorie:Jaderské moře Kategorie:Geografie Rakouska Kategorie:Geografie Rakouska-Uherska Kategorie:Geografie Československa Kategorie:Geografie Česka Kategorie:Geografie Srbska Kategorie:Geografie Kosova Kategorie:Geodézie