Jak domácí

Jak domácí (Bos mutus f. grunniensis) je domestikovaná forma jaka divokého. Domestikován byl ve východním Pamíru a na Tibetské náhorní plošině patrně již v 1. století před naším letopočtem.

Popis

Oproti svému divokému předkovi je domácí jak mnohem menší. Jeho hmotnost u býků nepřesahuje 500 kg a u krav 250 kg, výška v kohoutku dosahuje 140-170 cm. +more Rozdíly ve velikosti mezi býky a kravami nejsou tak velké jako u divokého jaka. Rohy jsou dlouhé až 1 m, ale mnohem tenčí než u divokého jaka, a občas se objeví i bezrozí jedinci. Většina jaků domácích má červenohnědou až černou barvu srsti, stejně jako divoký jak, ale vyskytují se i jaci bílí, strakatí nebo tmaví s bílou lysinou a nohama. Na rozdíl od domácího skotu jak nebučí, ale spíše jen brumlá a chrochtá.

Jaci jsou adaptováni na život ve vysokohorském prostředí (mají například vysoce výhřevnou a tepelně izolující srst) a vyskytují se běžně až do nadmořských výšek kolem 5500 m n. m.

Využití

Jak domácí je pro svoji nenáročnost a otužilost v horských oblastech Asie naprosto nepostradatelným pomocníkem. Jeho využití je široké. +more Slouží jako jezdecké zvíře, jako soumar je schopen nést v obtížném horském terénu až 150 kg zátěže, používá se i v zápřahu k obdělávání polí. Jak je pro obyvatele Tibetu mnohostranně využitelný, nejen že nahrazuje lidskou sílu, včetně nošení zavazadel turistům při cestách na Everest, ale chová se pro vlnu, maso, mléko, ale také pro jeho trus. Trus jaka je pro obyvatelé Tibetu důležitý, slouží k zateplování domů (jačí trus se usuší na plátky, které se poté pokládají na dům) a jako topivo do kamen. Tibeťané a Nepálci pořádají jačí dostihy a jačí zápasy. Z jačího mléka vyrábí trvanlivý sýr a máslo, které má význam jako potravina (přidává se i do zeleného čaje) i při rituálech, kdy se z něj vyrábí votivní sošky, mandaly a spaluje se v olejových lampičkách.

Vlna

Jačí vlna byla využívána kočovníky v Himálaji k výrobě oblečení, stanů, provazů a přikrývek. V současnosti má toto vlákno potenciál při použití ve výrobě luxusního oblečení. +more Vlna jaka v některých parametrech předčí ovčí vlnu. Je teplejší než merino, měkkostí se vyrovná kašmíru a díky svým antibakteriálním vlastnostem redukuje tělesný pach.

Křížení

Jak bývá v Tibetu a v Nepálu někdy křížen s domácím skotem a se zebu. Kříženci se nazývají dzo, mají kratší srst než jaci a nevadí jim teplé klima v horských údolích. +more Jsou také silnější. Býci jsou neplodní a mají mírný temperament, takže je lze použít k práci i nekastrované, krávy jsou často plodné a kříží se s jačími i domácími býky. Dzo - křízenec jaka a domácího skotu.

Výskyt

Jak domácí je chován už od starověku v horských oblastech Asie od Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Mongolska, a jižní Sibiře po Tibet, Čínu, Nepál, Bhútán a Ladak. Od poloviny 20. +more stol se jaci v malém množství chovají i ve švýcarských a rakouských Alpách. Nyní se jak chová i v České republice u několika soukromých chovatelů,a jejich hospodářský význam je zde tedy minimální. Ochranáři z ČSOP LIbosváry využívají 50 ks jaků domácích k péči o biologicky cenná území v Českém lese.

Jak domácí v českých zoo

Jaky (pouze domácí) v Česku chová ZOO Brno, ZOO Tábor, Zoopark Chomutov a Zoopark Vyškov. Historicky byl k vidění i v mnoha dalších, v roce 2020 se k chovu vrátila Zoo Plzeň. +more Na slovensku je chová Zoo Košice.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. millerovi. +morecz/c/zabava/jak. htm]První chov JAKA DOMÁCÍHO v České republice[/url] * [url=http://www. wassermann. jirikov. info/jakdomaci/index. html]Fotogalerie Prvního chovu JAKA DOMÁCÍHO v České republice[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20120506085540/http://www. zoobrno. cz/cs/zvirata-v-zoo/chovana-zvirata/asie/jak-domaci. html]Jak v ZOO Brno[/url].

Kategorie:Domestikovaná zvířata Kategorie:Tur