Jakutský kůň
Author
Albert Floresstádo jakutských koní v zimě Jakutský kůň je plemeno nevysokých, otužilých koní původem z Jakutska, tedy severovýchodní Sibiře v povodí řeky Leny.
Vzhled
Jakutský kůň není příliš vysoký, ale má velmi robustní stavbu těla. Někdy bývá řazen mezi poníky, protože v kohoutku měří pouze 134 cm, obvod hrudi však činí až 166 cm, hmotnost má 220-230 kg. +more Zimní srst může dosáhnout délky až 10 cm, proto mu zima vůbec nevadí. Vytvořily se dva typy, menší verchojanský a trochu větší jihojakutský se souměrnější stavbou těla. Klisny jsou menší a slabší než hřebci. Nohy má krátké a zadní končetiny mívají tzv. kravský postoj. Ve zbarvení převažují hnědáci, plaváci, bělouši a ryzáci, časté je i strakaté zbarvení. náhled.
Využití
Pro svou odolnost vůči mrazu, vytrvalost a sílu byl vždycky využíván jako soumar, ale také k jízdě pod sedlo a v zimním období hlavně k zápřahu do saní, podobně jako sob. Klisny se dojí a z jejich mléka se připravuje nápoj kumys, který má i rituální využití při šamanských obřadech. +more V omezené míře poskytuje i maso a kůži. V minulosti jedli Jakuti hlavně maso z uhynulých nebo nemocných koní, využívali jejich kůži (na šamanské bubny), žíně a srst.
Další údaje
Dožívá se až 30 let. Povahou je energický, odvážný, živý a značně nezávislý, s krátkými a rychlými chody. +more Pro Jakuty byl vedle soba nejdůležitějším chovaným zvířetem a hraje roli i v jejich mytologii. Jakutští šamani uctívali dokonce i ducha koní Džesegeje, který povolal koně z nebe na zem, aby pomáhal člověku. Jakutský epos oloncho opěvuje nejen hrdiny, ale také jejich koně, kteří zde vystupují jako jednající postavy a jejich monology bývají uvozeny citoslovcem Anňaha, který symbolizuje ržání.