Cesko.wiki Jelenec bahenní
Author
Albert FloresJelenec bahenní (Blastocerus dichotomus) je druh jelence, jediný z monotypického rodu Blastocerus. Se svým více než jedním metrem v kohoutku je to největší druh jelence z Jižní Ameriky, na délku měří dokonce metry dva. Vzhledem se jelenec bahenní podobá jelenci ušatému, především poddruhu jelenec černoocasý. Žije v Argentině, Bolívii, Peru, Brazílii, Uruguayi a Paraguayi. Dříve obýval téměř celou tropickou a subtropickou části Jižní Ameriky, avšak v posledních letech jeho populace klesají. Většina existujících populací žije izolovaně především na území Paraguaye. Menší skupiny roztroušeně žijí i v jižní Amazonii na území národního parku Bahuaja-Sonene. Druh jelenec bahenní se nachází v první příloze CITES.
Popis
Samice jelence bahenního Jelenci bahenní mají velké uši lemované bílými chlupy, červenohnědě zbarvené tělo a dlouhé, tmavě hnědé až černé, nohy. +more Během zimy jejich srst tmavne a celoročně mají na bocích a kolem očí bílé znaky. Nohy barevně ladí s tlamou. Ocas je shora oproti zbytku těla světle červený, avšak zespoda má černou barvu. Délka hlavy a těla je 153 až 200 cm, samotný ocas měří dalších 12 až 16 cm. Výška v kohoutku se pohybuje v rozmezí od 100 do 127 cm.
Kopyta jsou měkká a mezi jednotlivými prsty je elastická kůže, což je užitečné pro brodění se a plavání v bažinách a mokřadech. Parohy mají pouze samci, ty jsou rozvětvené a dosahují délky až 60 cm. +more Dospělí jedinci mají obvykle 80 až 125 kg, přestože samci mohou dorůst váhy až 150 kg.
Ekologie
Březost samic trvá přibližně 271 dní a ve většině případů se rodí pouze jedno mládě, vzácně i dvojčata. Samice běžně porodí v období mezi říjnem a listopadem a mladý jedinec se od dospělého, krom nízkého vzrůstu, liší i světlým až bílým zbarvením.
Jelenci bahenní žijí většinou samotářsky nebo ve skupinách s méně než šesti kusy, přičemž jediný z nich je dospělý samec. Hlavními predátory jsou jaguáři a pumy.
Jelenec bahenní, jak již český název napovídá, vyhledává především mokřady a bažiny, zejména v Pantanal a Gran Chaco, kde je hladina vody menší než 70 cm. Jsou to dobří a rychlí plavci, přičemž močály s hustou vegetací je dobře chrání před možnými predátory a navíc jim poskytují dostatek potravy. +more Migrují pouze na krátké vzdálenosti mezi obdobími sucha a naopak obdobími záplav.
Vzhledem k tomu, že jelenci bahenní žijí v blízkosti vody, větší část jejich jídelníčku tvoří především vodní rostliny. Byly provedeny studie, které zjistily, že tito sudokopytníci se živí více než 40 druhy rostlin. +more Hlavní složkou potravy jsou lipnicovité rostliny, které zabírají celých 22 % z jejich jídelníčku. Modráskovité rostliny tvoří přibližně 12 % stravy jelenců bahenních a bobovité rostliny tvoří 11 %. Zbytek jídelníčku vyplňují leknínovité, žabníkovité, marantovité, pupalkovité a šáchorovité rostliny. Struktura potravy jelenců bahenních může být značně variabilní v závislosti na ročním období.
Populace
Přirozeným predátorem jelenců bahenních jsou jaguáři američtí, lidově zvaní také Onça, a pumy americké. Tyto dva druhy ale značně ubývají a pomalu se stahují i z přirozených stanovišť, kde žijí jelenci bahenní. +more Dříve bylo velkým problémem pro populace těchto sudokopytníků i pytláctví, v posledních letech je ale pod kontrolou. Místo toho je v současné době největší hrozbou pro jelence bahenní ničení jejich přirozeného prostředí. Několik stovek kusů žilo v Yacyretá Dam do doby, než se zdejší mokřady změnily na zemědělské plochy. Jelenci bahenní jsou také častou obětí infekčních chorob přenášených skotem.