Cesko.wiki Jezevec lesní
Author
Albert FloresJezevec lesní je savčí zvíře patřící do čeledi lasicovitých. Je to největší a nejznámější druh lasice v České republice. Jezevec lesní je charakteristický svou dlouhou černou a bílou hlavou se dvěma charakteristickými pruhy, které jdou od očí až ke krku. Jeho tělo je hnědé až černé s bílými pruhy na bocích. Jezevec lesní je šelmy a živí se především drobnými savci, ptáky, vejci, hmyzem a žížalami. Je aktivní zejména v noci a v době rozmnožování si staví podzemní nory.
Jezevec lesní (Meles meles) je šelma z čeledi lasicovití. Obývá kromě severní Skandinávie celou Evropu, Krétu, Blízký východ a odtud až na Dálný východ. Na lovení jezevců byla vyšlechtěna speciální psí plemena - jezevčíci.
.jpg)
Stavba těla
Na území ČR je jezevec největší lasicovitou šelmou, váží 10 až 20 kg, dlouhý je až 85 cm a s ocasem má metr. V porovnání s ostatními lasicovitými šelmami má jezevec zcela odlišný tvar těla, zavalitou postavu. +more Má téměř bílou hlavu, jen přes oči má široké černé pruhy. Srst je žlutošedá s černými a bílými konci, hrubá a štětinatá. Došlapuje na celá chodidla (ploskonožec) a tlapy má opatřeny pěti velkými drápy. Uši má malé. Pohybuje se pomalu.
Způsob života
Jezevčí nora Vyhrabává si noru ve vyvýšeném terénu. +more Je vždy hodně členitá s mnoha chodbami a komorou ve středu, kde spí. Nora může být až 5 m hluboká. Přes zimu omezuje svoji aktivitu, hodně spí, ale do skutečného zimního spánku se sníženou tělesnou teplotou neupadá. Je velmi čistotný - trus ukládá mimo noru, neobjevují se zde ani zbytky potravy na rozdíl třeba od nor lišek. Živí se hmyzem, dešťovkami, hraboši, vejci, semeny, houbami, kořínky, občas i zdechlinou - je všežravec.
Rozmnožování
Jezevčí páření se nazývá chrutí. Mláďatům, kterých se rodí 1-5, se otevírají oči po 3 týdnech. +more Jsou kojena přibližně 10 týdnů a po 5 měsících se osamostatňují. Dospělosti dosahují ve věku 1,5 - 2 let. Jezevci se dožívají věku až 15 let, v zoo až 20 let .
Početnost
Stopy jezevce v rámci naučné stezky NPR Kladské rašeliny Počet jedinců v posledních desetiletích na většině míst výskytu buď vzrůstá nebo je stabilní, což je dáno například redukcí vztekliny. +more Druh je tedy IUCN veden jako málo dotčený. V Česku populace rovněž roste a pro roky 1996-1999 byla odhadnuta na 13 500 jedinců.
Rozšíření
Jezevec obývá mírné pásmo Evropy a Asie. Rozšířen je téměř v celé Evropě (včetně britských ostrovů) jižně od polárního kruhu a v celé Asii až po Japonsko na východě, po střední Ob na severu a po Izrael, Írán, Tibet a jižní Čínu na jihu. +more Rád vyhledává lesy prostoupené poli a loukami, kde nachází možnosti budovat své složité nory a dostatek potravy.
Jezevec a člověk
Jezevci se objevují již v počátcích našeho letopočtu v keltské a germánské mytologii. Jezevec byl v Evropě pokládán za symbol odvahy a zmužilosti. +more V době renesanční byl ochočován a chován jako domácí zvíře na vodítku.
Tradiční skotská tobolka, zvaná sporran, bývá vyráběna z jezevčí kůže. Z chlupů jezevce se vyráběly také holicí štětky. +more Jezevčí maso je poživatelné, oblíbené bylo hlavně v Rusku. Jezevci se loví především norováním.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
[url=http://www.zoodecin.cz/new/cz/?p=clanky/jezevec-lesni_1]Jezevec v ZOO Děčín[/url] * [url=http://imyslivost.cz/clanek.php?id=105]Jezevec lesní v myslivosti[/url]