Jilmovité

Popis

Jilm vaz (Ulmus laevis) Zástupci čeledi jilmovité jsou jednodomé nebo dvoudomé stromy nebo keře s jednoduchými, střídavými, dvouřadě uspořádanými listy s palisty. +more Čepel listů je na okraji jednoduše nebo dvakrát pilovitá, se zpeřenou žilnatinou. Odění je z jednoduchých chlupů. Květy jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné, nenápadné, pravidelné, s češulí, v úžlabních svazečcích. Okvětí je nerozlišené, v počtu 4 až 9 volných nebo srostlých plátků. Tyčinek je stejný počet jako okvětních plátků a jsou volné. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 plodolistů, obvykle s jednou komůrkou a 1 vajíčkem. Plodem je samara (křídlatá nažka) nebo oříšek, výjimečně peckovice (Ampelocera).

Rozšíření

Čeleď jilmovité zahrnuje v současném taxonomickém pojetí asi 60 druhů v 7 rodech. Je rozšířena převážně v severním mírném pásu. +more V jihovýchodní Asii a Latinské Americe přesahuje i do tropů. Největším rodem je jilm (38 druhů). Tento rod má také největší areál rozšíření, zahrnující Eurasii, Severní a Střední Ameriku a severní Afriku. Rod planera se vyskytuje na jihovýchodě a jihu USA. Rody Ampelocera a Phyllostylon jsou rozšířeny pouze v tropické Americe.

Zelkova habrolistá (Zelkova carpinifolia) Na území České republiky (ČR) jsou domácí 3 druhy jilmů: v teplejších oblastech roste jilm vaz (Ulmus laevis) a jilm habrolistý (Ulmus minor), v pahorkatině a podhorských krajích jilm horský (Ulmus glabra). +more Zastoupení jilmů na území ČR bylo silně zredukováno tzv. grafiózou, houbovou chorobou způsobující odumírání větví nebo i celých stromů.

V evropské květeně se mimo jilmů vyskytují i dva endemické druhy rodu zelkova, a sice zelkova krétská (Zelkova abelicea) na Krétě a zelkova sicilská (Z. sicula) na Sicílii.

Ekologické interakce

Nenápadné květy jilmovitých jsou opylovány větrem. Plody jsou většinou křídlaté a šířené větrem. +more Oříšky severoamerické planery vodní (Planera aquatica) jsou šířeny vodou.

Taxonomie

Čeleď jilmovité v klasickém smyslu zahrnovala 15 rodů a asi 200 druhů. Později bylo na základě molekulárních studií 7 rodů (břestovec - Celtis, Trema aj. +more) přeřazeno do čeledi konopovité (Cannabaceae). Podle kladogramů APG jsou jilmovité sesterskou větví skupiny čeledí zahrnující konopovité (Cannabaceae), morušovníkovité (Moraceae) a kopřivovité (Urticaceae).

Zástupci

jilm (Ulmus) * planera (Planera) * plotovník (Hemiptelea) * zelkova (Zelkova)

Význam

Dřevo jilmů je dobře až středně dobře opracovatelné, žádané jsou zejména kořenicové dýhy. Jako okrasné dřeviny jsou v ČR pěstovány domácí i cizokrajné jilmy (Ulmus), zelkova habrolistá (Zelkova carpinifolia), zelkova ostrolistá (Zelkova serrata) a plotovník Davidův (Hemiptelea davidii). +more Drobnolistý jilm čínský (Ulmus parvifolia) je v Asii využíván k tvorbě bonsají.

Zelkova serrata6. jpg|Zelkova ostrolistá (Zelkova serrata) Ulmus parvifolia5. +morejpg|Jilm čínský (Ulmus parvifolia) Ulmus glabra. jpg|Jilm horský (Ulmus glabra) Large English Elm at West Point, NY 4 Sep 2009. jpg|Jilm vysoký (Ulmus procera).

Seznam rodů

Ampelocera, Hemiptelea, Holoptelea, Phyllostylon, Planera, Ulmus, Zelkova

Odkazy

Reference

Literatura

Judd et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. +more 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. . * Koblížek J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. . * Hejný S. et al. Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. . * Mártonfi P. Systematika cievnatých rastlín. Košice: Univ. P. J. Šafárika, 2003. .

Externí odkazy

[url=http://www. mobot. +moreorg/MOBOT/Research/APweb/welcome. html]Angiosperm Phylogeny[/url] * [url=http://efloras. org/florataxon. aspx. flora_id=2&taxon_id=10928]Flora of China: Ulmaceae[/url] * [url=http://efloras. org/florataxon. aspx. flora_id=1&taxon_id=10928]Flora of North America: Ulmaceae[/url] * [url=http://delta-intkey. com/angio/www/ulmaceae. htm]The Families of Flowering Plants: Ulmaceae[/url].

Kategorie:Botanické čeledi Kategorie:Růžotvaré