Kaloň indický

Kaloň indický (Pteropus giganteus) je druh létajícího savce z podřádu kaloňů, který žije v jižní Asii. Jedná se o jeden z největších druhů letounů na světě: váží asi 0,6-1,6 kg, délka těla činí 15-22 cm a rozpětí křídel je v rozmezí 1,2-1,5 m.

Popis

Velká křídla s rozpětím v rozmezí 1,2-1,5 m, která jsou větší a širší než u hmyzožravých druhů, přizpůsobena k ráznému létání. Kaloni používají křídla i k zahřívání a k ochraně při spánku, kdy se do nich balí. +more Jejich zadní tlapy mají pět prstů s dlouhými drápy, které jsou přizpůsobeny k přichytávání se za větvě a k přitahování velkých plodů při žraní. V porovnání s ostatními letouny má velké oči. Mají výborný zrak, který používají i v noci namísto echolokace. Mají také velmi dobře vyvinutý sluch, který například matka používá pro rozeznání svého mláděte podle jeho volání.

Tělesné rozměry

Délka: 30 cm * Rozpětí křídel: až 1,5 m * Hmotnost: samci 1300-1600 g, samice do 900 g

Rozmnožování

Pohlavní dospělost: v 1.-2. roce * Doba rozmnožování: červenec až říjen * Doba březosti: asi 150 dnů * Počet mláďat: 1

Způsob života

Chování: žije v koloniích, aktivní v noci * Potrava: mango, guave, banány a jiné plody * Délka života: 15 let

Zeměpisné rozšíření

Je rozšířen od Malediv v Indickém oceánu přes Pákistán, Indii, Nepál, Srí Lanku až po Myanmar

Výskyt

Obývá vlhké pralesní biotopy a jeho dva poddruhy žijí v Indii, Pákistánu, na Maledivách, na Srí Lance, v Nepálu, Bhútánu atd. Žije v tropických deštných pralesích a bažinách, nejraději v blízkosti pobřeží. +more Ve vnitrozemí vyhledává velké vodní plochy. Jedná se o výborné letce, takže je lze nalézt na mnohých ostrovech v Indickém a Tichém oceánu.

Den tráví kaloni indičtí v koloniích zavěšení hlavou dolů v korunách stromů a velkou část dnes spí. Na některých stanovištích se zdržují častěji a užívají je po celá léta. +more Takováto místa pak zapáchají typickým zápachem kaloňů. Přes den na stanovištích je živo a hlučno, kdy přelétávají z větve na větev při hledání a bojování o nejlepší místo. Kolonie mohou čítat stovky a dokonce až tisíce kaloňů.

Potrava

Kaloň indický je noční živočich a živí se hlavně nektarem a zralými plody, jako jsou mango či banány. Když se začne večer stmívat vyrazí celé hejno kaloňů hledat potravu, která může být často až padesát kilometrů daleko. +more Ve tmě se kaloni neřídí zvukem, jako hmyzožraví netopýři, ale orientují se očima a nosem. Velkými plochými stoličkami rozkousávají a rozemílají nejrůznější plody i ovoce a vysávají sladkou šťávu. Ovocnou dužinu a semena poté vyplivují. Banány a jiné měkké ovoce ale polykají celé. Živí se také pylem a šťávou různých květů. Jelikož v tropickém pralese kvetou rostliny a dozrávají plody v různou dobu, tak zde nacházejí kaloni různé plody a květy po celý rok. Kaloň si musí pamatovat, které květiny kvetou a plody dozrávají ve kterou dobu, aby je pak mohl ve správném období najít pravděpodobně hlavně podle čichu. Protože se kaloni živí plody, není divu, že napáchají v sadech a zahradách velké škody. Příležitostně žerou i živočišnou potravu, hlavně hmyz.

Rozmnožování

Ke krátkým námluvám a později páření mezi samcem a samicí dochází v koloniích na nocovištích a dochází k nim od června do října. V době březosti působí létání samicím kaloňů značné potíže. +more Zárodek je vyživován pomocí placenty, což při letu přináší těžkosti. Mládě se rodí přibližně po pěti měsících často ve dne nohama napřed. Již při porodu je mládě pohyblivé a schopné se dále vyvíjet. Rodí se bezzubé, na hřbetě hustě porostlé srstí, na břiše téměř lysé a má zcela vyvinuté drápy. Je čilé, má otevřené oči a váží kolem 250 gramů, což je kolem jedné třetiny váhy samice. Ta se stará sama o krmení mláděte, a také o něj sama pečuje.

V prvním týdnu života se mládě vyškrábe na prsa samice a létá sní i v době, kdy opouští místo na spaní a hledá chutnou potravu. Brzy však začne být příliš těžké a musí se vracet tam, kde mají kaloňi místo ke spánku. +more Mládě zůstává s matkou obvykle do osmi měsíců u matky, kdy kojena jsou však jen do pěti měsíců. Ve stáří jednoho roku jsou plně vzrostlá, pohlavně dospělá jsou ale až ve dvou letech.

Kaloň a člověk

I přes to, že je kaloň poměrně velký, nepatří mezi nebezpečná zvířata. Jeho přátelská tvář připomíná psa a skutečnost, že jí ovoce namísto masa, naznačuje, že nedělá škodu svým druhům. +more Dříve kaloňové konzumovali pouze divoké plody a ovoce, ale nyní často zalétávají na plantáže a vznikají konflikty s lidmi. Někteří farmáři chrání své úrody postřikem jedovatými látkami.

V některých oblastech se využívá tuk kaloňů v medicíně, což vede k lovu a usmrcování těchto zvířat. V některých zemích loví a konzumují kaloně jako lahůdku. +more Nicméně větší nebezpečí hrozí druhům, které žijí na ostrovech. V posledním století byly na mnoha malých ostrovech vykáceny stromy, což vedlo k vyhynutí kaloňů, kteří tam žili.

Chov zoo v Česku

Kaloně indického chová Zoo Plzeň.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Kaloňovití