Kauza Justiční mafie
Author
Albert FloresKauza Justiční mafie je označení pro sérii skandálů, které otřásly českým soudním systémem v letech 2011 až 2014. Tato aféra odhalila široce rozšířenou korupci a nezákonné praktiky v rámci české justice a vedla k značnému otřesení veřejné důvěry v soudy a státní zastupitelství. Hlavní postavou této aféry byl soudce Pavel Kříž, který byl později označen jako šéf tzv. justiční mafie. Kříž byl obviněn z toho, že přijímal úplatky za ovlivňování soudních rozhodnutí ve prospěch konkrétních stran. V rámci vyšetřování bylo odhaleno, že Kříž nebyl osamocený, ale že v kauze byla zapojena celá síť soudců, právníků a dalších osob. Korupce v justici byla odhalena díky policejnímu vyšetřování, které bylo zahájeno na základě podezření ze spáchání trestného činu. Vyšetřování odhalilo mnoho nezákonných praktik, včetně manipulace s důkazy, neobjektivního přistupování ke kauzám a ovlivňování rozhodování soudů. Kauza Justiční mafie vyvolala v české společnosti vlnu nevole a nespokojenosti. Veřejnost požadovala důkladné vyšetření všech podezřelých osob a zásadní reformu soudního systému. Tato aféra také vedla k rozsáhlé diskusi o potřebě přijetí opatření ke zvýšení transparentnosti a obnově důvěry v právní řád. Kauza Justiční mafie je dodnes považována za jednu z největších kauz korupce v českém právním systému. Její důsledky se promítly do společnosti, kdy mnoho lidí začalo pochybovat o spravedlnosti a nezávislosti českých soudů. Odhalení této kauzy také vedlo k podání řady žalob na nezákonně vynesená rozhodnutí a následné revidování mnoha soudních případů.
Kauza „Justiční mafie“ je označení pro spor na ochranu osobnosti, jehož podstatou je výrok, kterým byla Renata Vesecká spolu s bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem, místopředsedou Nejvyššího soudu Pavlem Kučerou, svým prvním náměstkem Karlem Černovským, náměstkem vrchního státního zástupce v Praze Liborem Grygárkem, krajským státním zástupcem v Brně Petrem Coufalem a okresním státním zástupcem v Jihlavě Arifem Salichovem veřejně v rozhlasovém vysílání označena bývalou nejvyšší státní zástupkyní a stínovou ministryní spravedlnosti za ČSSD Marií Benešovou za součást tzv. „justiční mafie“, která nezákonným způsobem ovlivňuje průběh některých zájmových trestních věcí. V této souvislosti Marie Benešová poukázala zejména na trestní stíhání Jiřího Čunka (odnětí jeho trestní věci místně nepříslušnému Okresnímu státnímu zastupitelství v Přerově několik dní před skončením vyšetřování a její přikázání Okresnímu státnímu zastupitelství v Jihlavě, kde následně Arif Salichov rozhodl o zastavení vedeného trestního stíhání) a vydání v České republice před soudem trestně stíhaného katarského prince Hámida bin Abdala Sáního do Kataru, kde bylo následně jeho trestní stíhání zastaveno.
Průběh sporu
Osoby označené za součást „justiční mafie“ se společnou žalobou u Krajského soudu v Praze v řízení na ochranu osobnosti domáhaly po Marii Benešové omluvy. Dne 5. +more června 2008 soudce Vojtěch Cepl ml. shledal, že byť označení „justiční mafie“ je nadsazené a nepřesné, má určitý reálný skutkový základ v nestandardních postupech uvedených osob a v jejich podezřelých vzájemných schůzkách. Z těchto důvodů uložil, aby se žalovaná omluvila pouze Liboru Grygárkovi, který se označených postupů a schůzek nijak neúčastnil.
Rozhodnutí však v prvním stupni nenabylo právní moci, neboť obě strany podaly odvolání. O odvolání žalobců informoval média právník justičních funkcionářů Petr Toman, odvolání vůči uložené omluvě Liboru Grygárkovi podala podle advokáta Petra Hály také Marie Benešová. +more Pražský vrchní soud v senátě vedeném JUDr. Romanou Vostrejšovou koncem února 2009 rozsudek zrušil a kauzu vrátil zpět k projednání Krajskému soudu v Praze. Podle vrchního soudu Cepl závažně chyboval, nerespektoval některá práva účastníků soudní pře a spekuloval. Proto zároveň rozhodl o odebrání případu soudci Vojtěchu Ceplovi ml. , což uvítal zástupce žalující strany. Postup vyvolal rozpačité reakce tisku i odborné veřejnosti. Viceprezident soudcovské unie Tomáš Mottl v pořadu České televize upozornil na to, že odebrání případu zákonnému soudci současně s prvním zrušovacím rozsudkem je mimořádně neobvyklý krok, se kterým se v praxi ještě nikdy nesetkal. Žalovaná Marie Benešová označila odnětí kauzy soudci první instance za protiústavní a podala ústavní stížnost. V říjnu 2009 jí dal Ústavní soud v podstatě za pravdu a zrušil ten výrok usnesení vrchního soudu, jímž byla kauza odňata soudci Ceplovi.
Dne 14. června 2010 soudce Vojtěch Cepl ml. +more vynesl nový rozsudek, podle kterého se Benešová za svůj výrok o justiční mafii opět nemusí omlouvat. Proti rozhodnutí soudu se čtyři účastníci sporu (v čele s Renatou Veseckou) znovu odvolali k vrchnímu soudu. Vrchní soud v Praze rozhodl sám 8. února 2011 tak, že se Marie Benešová za své výroky musí omluvit - že všem aktérům musí poslat omluvný dopis následujícího znění: „Omlouvám se vám, že jsem vás označila za člena zákulisní justiční mafie, která se snaží ovládnout justici tak, aby sloužila vládní garnituře, a která v zákulisí ovlivňuje kauzy. “.
Benešová však podala dovolání k Nejvyššímu soudu, který rozsudek vrchního soudu v lednu 2013 zrušil a vrátil ji k novému rozhodnutí. Obě strany sporu pak ale uzavřely dohodu, podle níž Benešová nestáhne dřívější omluvu a žalující strana jí vrátí 370 tisíc korun, které jí Benešová již dříve vyplatila. +more Tento smír soud schválil a spor tím skončil.
Odkazy
Reference
Související články
Seznam politických afér v Česku
Externí odkazy
Kategorie:Právní kauzy Kategorie:Soudy v Česku Justiční mafie