Kivi jižní

Kivi jižní (Apteryx australis) je jeden ze zástupců čeledi kiviovití (Apterygidae). Obývá jihozápad Jižního ostrova a Stewartův ostrov Nového Zélandu.

Taxonomie

Kivi jižní má dva podrody: * A. a. +more australis, populace Jižního ostrova má přibližně 7000 jedinců. Oddělená populace, poblíž Haastu, anglicky nazývaná Haast brown kiwi (nezaměňujte s Apteryx haastii), je vzácnější (s populací pouze 250 jedinců) a je charakteristická svým červenohnědým opeřením. * A. a. lawryi, populace Stewartova ostrova je početnější, má 20 000 jedinců, což odpovídá 17 jedincům na kilometr čtvereční. Jejich peří je červenavě hnědě podélně žíhané.

Popis

Kivi jižní je asi 45 cm vysoký nelétající pták. Chybí mu ocas a má zakrnělá křídla. +more Krycí pera jsou jemná, nemají paprsky, podobají se srsti. Peří je hnědavé. Zobák je dlouhý, mírně zahnutý. Kosti nejsou pneumatizované. Na nohách má 4 prsty, palec je malý. Velmi dobře je vyvinutý čich, zrak je slabý.

Chování

Kivi jižní, pokud je donucen k obraně, kope kolem sebe obdobně jako klokan. Pokud však může, raději před nebezpečím uprchne, k čemuž mu napomáhají jeho velmi dobré běžecké schopnosti. +more Kivi jižní tvoří monogamní páry, které spolu vydrží většinou až do konce života.

Druh je monogamní a množí se po celý rok. Samice klade většinou jen 1 vejce dosahující velikosti jedné třetiny samice do společně vyhrabané nory. +more Na vejcích sedí samec asi 75 dní a své rodičovské povinnosti se věnuje natolik, že většinu času hladoví a ztratí až třetinu své hmotnosti. Mláďata se opeří po 6 až 10 dnech, nejzranitelnější jsou do jednoho roku života. Přibližně po čtyřech až šesti týdnech po vylíhnutí může samice snést vejce nové.

Život

Kivi je nejznámějším ptákem Nového Zélandu, žije skrytě, vychází jen večer.

Potrava

Kivi jižní se živí hlavně červy a larvami hmyzu, které vyhledává především v noci za pomoci svého vynikajícího čichu.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Kiviové Kategorie:Ptáci Australasie