Cesko.wiki Klokan velký
Author
Albert FloresKlokan velký (Macropus fuliginosus), známý také jako klokan západní, je druh klokana z čeledi klokanovitých. Je odlišný od většiny druhů podle ochlupeného nosu a od klokana obrovského se liší především svým hnědým zbarvením srsti. Aktivní je zejména v noci, kdy se pase především na trávě, někdy ale žere i listí keřů nebo okusuje i nízké stromy. Má hustou drsnou srst, přecházející od bledě šedohnědé do čokoládově hnědé. Na hrudi a na břiše je barva světlejší.
Taxonomie
náhled Klokana velkého poprvé popsal Desmarest v roce 1817. +more Již tehdy dostal tento druh latinský název Macropus fuliginosus, který má dodnes. Z neznámých důvodů ale bylo psáno, že se endemicky vyskytuje v Tasmánii, což nebyla pravda. Má několik poddruhů: * Macropus fuliginosus fuliginosus (Desmarest, 1817) * Macropus fuliginosus melanops (Gould, 1842) Některé zdroje uvádějí ještě jeden poddruh: Macropus fuliginosus ocydromus (Gould, 1842) - klokan velký stepní.
Výskyt
Vyskytuje se v Jižní Austrálii od západního Nového Jižního Walesu a Victorie až po jihozápadní Austrálii. Ve východní části oblasti se často vyskytují smíšené populace s klokanem obrovským.
Základní data
Tento klokan je třetí největší z klokanů (délka těla 0,9-1,90 m, délka ocasu 75-80 cm, hmotnost 80-100 kg). Pokud se tento klokan pohybuje pomalu, poskakuje na všech čtyřech nohou jako králík, ocas používá jako oporu. +more Spěchá-li, skáče snožmo do výšky 3 m a do dálky 10 m. Samci jsou průměrně dvakrát větší než samice, ale krom velikosti a váhy se nijak neliší.
Rozmnožování
Klokaní samci se v době námluv spolu utkávají o nadvládu nad samicemi, soupeří i o potravu či o místa k odpočinku, pokud je jich nedostatek. Protivníci se postaví proti sobě, vystrčí přední nohy a snaží se zasáhnout jeden druhého. +more Mohou se i naklonit vzad a opírají se přitom o ocas, aby mohli uštědřovat rány zadníma nohama. K vážným zraněním dochází při soubojích jen zřídka.
Březost u klokana velkého trvá v průměru okolo 36 dnů. Novorozené klokáně je však po narození velmi nevyvinuté - je holé, slepé a schází mu zadní končetiny. +more Přichytí se drápky k matčině srsti a šplhá jen za pomoci svého čichu a hmatu k jejímu vaku (samci vak nemají), kde se přisaje na mléčnou bradavku. Ve vaku mláděti ztvrdnou koutky, tudíž dokonale drží. To bylo patrně příčinou, proč si dříve australští usedlíci mysleli, že vyrůstají přímo z bradavky. Ve vaku saje mléko do chvíle, než se dovyvine. Mláděti se vytvoří zadní končetiny, začne vidět, uši se mu vzpřímí a naroste mu srst.
Kolem 7. měsíce mládě vystrčí hlavu z vaku, ochutná trávu, ale když je v nebezpečí, hned zaleze zpět do vaku. +more Do něj leze hlavou napřed, takže ve vaku musí udělat kotoul. Vak je však brzy obsazen dalšími přírůstky, tudíž klokáně strká hlavu do vaku jen tehdy, když se chce napít. V 1. roce se již pase s ostatními, neleze již zpět do vaku, ale zůstává v blízkosti matky do 2. roku.