Cesko.wiki Klouzek sličný
Author
Albert FloresKlouzek sličný (Armillaria ostoyae) je eukaryotická huba náležející do třídy stopkovýtrusých. Je známá svou schopností tvořit rozsáhlé myceliální sítě, které se nazývají "klučistiště". Tato síť se rozkládá pod povrchem půdy při kontaktu se dřevem. Klouzek sličný je jednou z nejrozsáhlejších organismů na světě a byl popsán jako "supervisící organismus". Jeho myceliální síť vytváří propojené jednotky, které mohou být velké až několik tisíc až deset tisíc letarů. Klouzek sličný je také známý tím, že může způsobit pařezovou hnilobu v důsledku svého saprofytického způsobu života. Tento druh houby může infikovat živé stromy a způsobit jejich odumření. V minulosti byl klouzek sličný používán v tradiční čínské medicíně a byl také studován pro své potenciální antimikrobiální a antioxidační vlastnosti. Overall, the Czech Wikipedia page provides information about the eukaryotic fungus known as Klouzek sličný (Armillaria ostoyae), which is known for its ability to form extensive mycelial networks called "rhizomorphs". It is one of the largest organisms in the world and has been described as a "superorganism". The page also mentions its role in causing root rot and its traditional use in Chinese medicine. Additionally, it discusses the potential antimicrobial and antioxidant properties of Klouzek sličný.
Klouzek sličný (Suillus grevillei (Klotzsch) Sing.) je chutná jedlá houba vhodná ke konzumaci ve všech úpravách kromě sušení.
Synonyma
Boletinus grevillei (Klotzsch) Pomerl. 1980 * Boletopsis elegans (Schumach. +more) Henn. 1900 * Boletus annularius Bolton 1791 * Boletus elegans (Schumach. ) 1803 * Boletus grevillei Klotzsch 1832 * Ixocomus elegans f. badius Sing. 1938 * Ixocomus flavus var. elegans (Schumach. ) Quél. 1888 * Ixocomus grevillei (Klotzsch) Vassilkov 1955 * Suillus elegans (Schumach. ) Snell 1944 * Suillus grevillei f. badius (Singer) Singer 1965.
* klouzek hnědooranžový * klouzek modřínový
Vzhled
Makroskopický
Klobouk má v průměru 3-15 cm. V mládí zpočátku téměř kulovitý, pak polokulovitý až sklenutý, poté polštářovitý a ve stáří někdy až téměř plochý, občas s tupým hrbolem uprostřed. +more Barevně bývá dost proměnlivý, citronově žlutý, zlatožlutý, zlatohnědý až oranžový. Pokožka klobouku je za vlhka pokryta silnou vrstvou průhledného, někdy až žlutavého slizu, za sucha je klobouk lesklý a hladký. Oloupatelný je v mládí a za vlhka téměř celý klobouk, ve stáří je loupatelný zpravidla do poloviny, za sucha téměř vůbec.
Rourky pomačkáním mění barvu Rourky jsou 6-11 mm dlouhé, v mládí světle žluté, poté šedožluté, ve stáří až olivově žluté, sbíhající se na třeň. +more Póry jsou v mládí zakryté běložlutým závojem, kruhové, někdy slabě elipsovité, v dospělosti pak hranaté, stejné barvy jako rourky. Poraněním nebo pomačkáním dostávají špinavě žlutou až hnědou barvu.
Třeň je 45-120 mm dlouhý a 10-25 mm široký, válcovitý nebo směrem k bázi trochu kyjovitý, plný, za vlhka slizký. V horní třetině třeně bývá prsten jako zbytek vela, za sucha bývá i bez prstenu. +more Barva je nad prstenem citrónově žlutá až zlatožlutá, pod ním žlutohnědá až hnědá. Třeň je v dolních dvou třetinách plstnatě skvrnitý až vláknitý.
Dužnina je žlutá, měkká, jakoby máslová, ve třeni hlavně v dospělosti jakoby vláknitá. Na řezu klobouku dostává růžovofialový odstín, nemodrá, ve třeni trochu zelená. +more Při reakci se zelenou skalicí nejprve hnědošedne, posléze zešerá, čpavkem ihned růžoví. Chuť je lahodná občas mírně nakyslá, jakoby ovocná. Vůně příjemná, ovocná nebo pryskyřičná, někdy hřibovitá.
Mikroskopický
Výtrusy jsou válcovité, žluté nebo bledě žluté, 10-12 x 3-4 μm. Výtrusný prach je hnědý, někdy až olivově okrový.
Výskyt
Roste od června do listopadu v lesích všech typů pod modříny nebo v jejich blízkosti, na holém jehličí nebo v trávě, jednotlivě nebo v menších trsech, obyčejně ve více jedincích ve skupině. Roste hlavně pod modřínem opadavým na prosvětlených stanovištích, na okraji lesa nebo podél cest. +more Je rozšířený v celém mírném pásmu severní polokoule, všude tam, kde jsou přirozené modřínové porosty, ale i mimo tento areál, kde byly modříny uměle vysazeny.
Nejčastější záměny
Klouzek sličný může být zaměněn snad jen s jinými jedlými druhy klouzků jako je např. taktéž pod modříny rostoucí je klouzek slizký (Suillus viscidus), který však má klobouk i třeň v odstínech šedé barvy. +more Podobný je klouzek tridentský (Suillus tridentinus), který však má klobouk a rourky spíše oranžové až oranžovoskořicové barvy.
Reference
Odkazy
Externí odkazy
[url=http://www. biolib. +morecz/cz/taxon/id60183/]Klouzek sličný na Biolibu[/url] * [url=http://www. nahuby. sk/atlas-hub/Suillus-grevillei/Masliak-smrekovcovy/Klouzek-slicny/ID276]Klouzek sličný na Nahuby. sk[/url] * [url=http://www. mushroomthejournal. com/greatlakesdata/Authors/Klotzsch882. html]Johann Friedrich Klotzsch[/url] * [url=http://www. mushroomthejournal. com/greatlakesdata/Authors/Singer27. html]Rolf Singer[/url].
Literatura
Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 25. +more Nakladatelství Finidr, Český Těšín. * Rudolf Novotný, František Kotlaba, Zdeněk Pouzar: "Přehled československých hub", str. 334. Nakladatelství Academia, Praha, 1972. * Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 36. Euromedia Group, k. s, Praha, 2009.
Kategorie:Klouzkovité Kategorie:Jedlé houby Kategorie:Tržní houby v České republice