Koňská chřipka
Author
Albert FloresVirus koňské chřipky adsorbovaný na kuřecí krvince, zvýrazněno pokovením preparátu Koňská chřipka je chřipkové onemocnění postihující koně bez rozdílu věku, pohlaví a rasy.
Po inkubaci dlouhé 1-3 dny (někdy se udává až 10 dnů) nastupuje snadná únavnost, malátnost a snížená chuť k přijímání potravy. Tyto příznaky jsou někdy provázeny nevýrazným vzestupem teploty. +more Většinou však je vzestup teploty náhlý a vysoký (38,5-41,5 °C) a trvá 2-10 dnů, v ojedinělých případech i déle. Potom, nebo již zároveň se vzestupem teploty, začnou koně kašlat, nejprve suše a namáhavě, později vlhce a s výhozem. Kašel je dráždivý a dá se snadno vyvolat lehkým stiskem tracheálních prstenců, mnohdy až do záchvatů. Dech a tep je zrychlený úměrně zvýšení teploty. Kašel je provázen nosním výtokem, který je ze začátku serózní až hlenový, později se může změnit na hnisavý.
U koní ponechaných v klidu hned od počátku onemocnění se vyskytují katarální projevy na sliznicích horních dýchacích cest, na plicích však chorobné změny nebývají. Jestliže jsou nemocní koně používáni k práci, mohou se vyvinout komplikace ve formě těžké bronchitidy i bronchopneumonie. +more Tyto komplikace jsou vyvolány přidruženou bakteriální infekcí.
Léčení
U nekomplikovaných případů léčení není nutné. Stačí ponechat koně v klidu, v dobře větrané stáji, při dietetickém krmení. +more Komplikované případy vyžadují léčení antibiotiky podle citlivosti původce.
Epizootologie
Rozměry viru koňské chřipky Onemocnění se velice rychle šíří. +more Po stránce kontagiozity se dá srovnat s klasickým morem prasat či se slintavkou a kulhavkou. Virus se přenáší vzdušnou cestou prostřednictvím vykašlávaných infekčních kapének i nepřímo předměty potřísněnými nosním sekretem a vykašlávanými hmotami, jako jsou nádoby na vodu, píce, stelivo nebo i šatstvo a ruce ošetřovatelů. Při podezření na chřipku je třeba koně okamžitě izolovat.
Přenos chřipky koní na lidi nebyl pozorován, byl však zaznamenán přenos z koní na osly a na psy.
Proti chřipce koní je možné očkování. To se dnes vyžaduje při většině akcí jako jsou jezdecké závody, přehlídky a podobné příležitosti.
Etiologie
Celá kuřecí krvinka se zachycenými částicemi viru koňské chřipky Třebaže klinický obraz byl dávno známý, nebylo dlouho jasné, co je původcem této choroby. +more Soudilo se, že katarální projevy na horních dýchacích cestách souvisí buďto s onemocněním způsobeným virem abortu klisen, s virovou arteritidou koní nebo s virovou rhinopneumonitidou koní. Přesto, že 2 viry byly označeny jako virus chřipky koní (Army 183 a Grayson I. ), nakonec se prokázalo, že jsou totožné s virem působícím potrácení u klisen. Nezjistila se příbuznost těchto virů s lidskou chřipkou.
Teprve v roce 1956 byl virus chřipky koní příbuzný lidské chřipce objeven v tehdejším Československu. Tehdy sem respirační infekci zavlekli dostihoví koně z Německa, a ta se pak rychle rozšířila po celém státě.
Nejprve bylo zjištěno, že koně, kteří chorobu přestáli, mají v krvi protilátky proti lidské chřipce typu A a pak se podařilo izolovat virus z výplachu nosu koně naočkováním do kuřecího zárodku. Po konečném určení, že jde skutečně o virus chřipky, bylo navrženo, aby označení „chřipka koní“ bylo vyhrazeno pro chorobu způsobenou tímto virem, a to bylo celosvětově přijato.
Virus koňské chřipky byl nejprve označen jako A-equi-Praha/56 a po mezinárodním prověření dostal název A/equine/Prague/56. Během let byla pak ve světě izolována celá řada dalších kmenů tohoto viru, a tak ten pražský dostal ještě pořadové číslo 1.
Virus chřipky koní se vyskytuje ve dvou antigenních variantách (subtypech): starší equine-1 H7N7 a novější equine-2 H3N8. Pražský virus má antigenní skladbu H7N7.
Virus adsorbovaný na kuřecí červené krvinky se při znázornění elektronovým mikroskopem jeví jako vlákno, z kterého se na koncích zřejmě uvolňují jednotlivé kulovité virové částice o průměru 50-150 nm.
Reference
Sovinová, O. , Tůmová, B. +more, Poustka, F. , Němec, J. : Isolation of a Virus Causing Respiratory Disease in Horses. Acta Virologica 2, 52 - 61, 1958. * Sovinová, O. , Ludvík, J. : Electron Microscopic Study of the Influenza Virus A-equi-Praha/56. Acta Virologica 3, 59-60, 1959. * Fišerová - Sovinová, O. , Sova, Z. : Nové názory na etiologii některých virových respiračních onemocnění sdružovaných dosud v syndromu chřipky koní. Veterinářství IX, 128-130, 1959.