Kolektivní vina
Author
Albert FloresKolektivní vina je předpoklad, že odpovědnost za činy společenství nesou všichni jeho členové. Kolektivní vina bývá běžně uplatňována především ve válce, v armádě, škole, v kolektivech, které se skládají z menších celků. Na základě kolektivní viny jsou snadno perzekvovány a kriminalizovány celé skupiny osob.
Kolektivní odpovědnost vzniká na základě toho, že se jednotlivci jako celek společně na něčem podílí. Nicméně jde mnohdy o zavádějící předpoklad a jediným důvodem ukládání kolektivních trestů je často jen přimět celek, aby nějak působil na jedince, kteří se mu mohou nějakým způsobem vymykat. +more V některých situacích je však použití kontraproduktivní, avšak někteří jedinci mohou skupinu ovlivňovat nebo si podřídit takovým způsobem, že ukládání kolektivního trestu vede k opačnému efektu a vede i k vydělení celé skupiny proti vyšší autoritě nebo jinému celku. Ale obvykle bývá tento způsob trestu technicky účinný, ačkoliv je morálně a psychologicky problematický.
Označování skupin jako zodpovědných za jednání jednotlivců je obvykle špatným zvykem. Nicméně někdy jsou skupiny stmelovány na základě právně a morálně závadného chování, závadných činů a ideologického přesvědčení, které je typické deformovanou logikou nebo silnou vírou. +more V civilizovaných společnostech by měl princip viny být uplatňován vždy pouze na konkrétní osobu. Označování celých národů za vinné nějakými činy a nabádání ke kolektivnímu trestu (Němec = nacista, Židi do plynu, mrtvý Indián - dobrý Indián, pověste komunisty) je tedy politický stereotyp používaný k manipulaci davu.
Při posuzování kolektivní viny (a případného kolektivního trestu) bývá zkoumána míra kolektivní odpovědnosti. Kolektivní odpovědnost vzniká na základě toho, že se společně na něčem podílíme. +more Každý občan státu (ale i člen politické strany, církve, spolku apod. ) se nějakým způsobem podílí na jeho existenci.
Moderní trestní právo je založeno na individuální odpovědnosti. V minulosti byl princip kolektivní viny uplatňován v daleko větší míře než v současnosti. +more To však neznamená, že v dnešní době zcela vymizel. Stále se objevují pokusy obvinit skupinu obyvatel za konání její části (např. teze: „Arabové jsou zodpovědní za teroristické útoky,“ „Srbové jsou zodpovědní za problém v Kosově,“ „Všichni Židé jsou zodpovědní za politiku Státu Izrael,“ apod. ). Přitom uplatňování principu kolektivní viny bylo a stále je podřízeno „vyšším cílům,“ kterým je např. udělení exemplárního trestu z toho důvodu, aby se nepřípustné jednání znovu neopakovalo, či zajištění bezpečnosti v určité oblasti.
Kolektivní vina v Německu
V politickém žargonu německé pravice se „kolektivní vina“ stala politickým označením pro tvrzení o kolektivní vině Němců za zločiny nacionálního socialismu.
Dle Karla Jasperse, jenž rozebírá vinu za válku v knize Otázka viny, nese německý národ jako celek politickou odpovědnost, ne však kriminální vinu.
Související články
Kategorie:Sociální etika Kategorie:Právní věda Kategorie:Trestní právo