Kolokace
Author
Albert FloresKolokace (od lat. , spolu-umístit), též slovní spojení je spojení více slov, která spolu souvisejí gramaticky i sémanticky a vytvářejí víceslovné pojmenování. Tvoří tak podobně jako slovo lexikální jednotku. Kolokabilita je schopnost souvýskytu lexikálních jednotek v sémanticky platných čili smysluplných celcích prostřednictvím kolokačního paradigmatu (vzoru) a je přímo měřitelná výskytem slovního spojení v jazykovém korpusu. Slova umožňující pouze jediný souvýskyt se nazývají monokolokabilní (např. „tratoliště“ lze použít pouze ve spojení se slovem „krev“, „tratoliště krve“). Kolokace je obtížné sémanticky definovat a třídit, protože jsou hraničním jevem mezi lexikální a gramatickou rovinou.
Rozlišujeme kolokace ustálené (sousloví) a neustálené: * ustálené, systémové kolokace jsou součástí systému a z paměti jsou jen vybavované; * neustálené, textové kolokace jsou tvořené ad hoc, jsou to autorské kombinace vznikající podle momentální potřeby.
Příklady kolokací
Základní dělení kolokací je na kolokace neustálené (textové) a ustálené (systémové). # hezký mlýn - neustálené slovní spojení # vodní mlýn - sousloví (ustálené slovní spojení) # vodní mlýn - navíc jde o termín (v určitém oboru má specifický, ostře vymezený význam) # voda na jeho mlýn - frazém (mnohá slovní spojení ztrácejí svůj původní slovní význam - frazeologizují se) a idiom (z významů jednotlivých slov, z kterých se skládá, nelze odvodit jeho význam); obrat (delší fráze či úsloví) # Špindlerův Mlýn - víceslovné proprium Výrazy číslo 3-5 jsou ustálené čili reprodukovatelné na základě pouhé jejich předchozí znalosti, bez nutnosti je pokaždé nově vytvořit. +more Jsou tak samostatnou lexikální jednotkou.
Zvláštním druhem kolokace je pleonasmus: v sousloví se spolu nevhodně vyskytují synonymní či téměř synonymní výrazy, např. „hlavní protagonista“, „závěrečné finále“, „servisní služba“, „LED dioda“, „modravý blankyt“, „Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak. +more“ apod.
Jako specifický druh kolokace lze chápat také koligace. Koligace namísto lexikálně-sémantických vztahů mezi jednotkami zohledňuje vztahy mezi lexikální jednotkou a gramatickou kategorií nebo textovou strukturou (pořád bere, nikoliv pořád vezme; tři metry, nikoliv tři metr apod. +more).
Příklady monokolokabilních slov
Mezi slova, která umožňují souvýskyt jen v jednom kolokačním paradigmatu, patří například:
* (vydat) (se) všanc * (na) úkor (čeho) * (ležet) ladem * tratoliště (krve) * očitý (svědek) * polehčující (okolnost)
Odkazy
Reference
Literatura
ČERMÁK, František. Periferie jazyka: slovník monokolokabilních slov. Praha: Nakl. Lidové noviny, 2014. 280 s. .
Externí odkazy
Kategorie:Lexikografie Kategorie:Slovotvorba Kategorie:Větná stavba Kategorie:Sémantika Kategorie:Gramatika