Konfederované státy americké

Konfederované státy americké (anglicky Confederate States of America - zkráceně CSA), nazývané též Konfederace, Dixie nebo Konfederační státy, byla vláda formovaná jedenácti jižními státy Spojených států amerických, mezi lety 1861 a 1865.

Sedm států vyhlásilo svou nezávislost na Spojených státech předtím, než byl Abraham Lincoln inaugurován jako prezident, další čtyři státy tak učinily poté, co začala Americká občanská válka bitvou u Fort Sumter. Spojené státy americké („Státy Unie“) považovaly odštěpení těchto států za nezákonné a odmítaly Konfederaci uznat. +more Ačkoliv žádná evropská mocnost CSA oficiálně neuznala, Velká Británie tam měla své obchodní zájmy a pomáhala státům Konfederace prolomit blokádu. Jediným prezidentem Konfederovaných států amerických se v únoru 1861 stal Jefferson Davis.

Rozpad CSA nastal, když se Robert E. Lee a další generálové Konfederace v dubnu 1865 vzdali. +more Poslední schůze konfederační vlády se konala v květnu a téměř všechny vojenské síly se vzdaly do konce června.

Historie

Příčiny odtržení

+more3'>Vývoj konfederovaných států, 20. prosince 1860 - 15. července 1870 Historici uvádějí, že příčinou odtržení byla hrozba omezení nebo zrušení otroctví Republikány, případně omezení práv vlastnit otroky, což u jižních států bylo důvodem pro vystoupení z Unie. Abraham Lincoln však sám pronesl: "Mým prvořadým cílem je boj o záchranu Unie. Nejde mi o obranu ani o likvidaci otroctví. " Někteří jižanští duchovní se ve svých kázáních zabývali odtržením. Benjamin M. Palmer (1818-1902), pastor První Presbytariánské církve v New Orleans, bouřlivě podporoval odtržení ve svém kázání na Den díkůvzdání v roce 1860, zatímco argumentoval, že bílí Jižané mají právo a povinnost zachovat otroctví vedle ekonomické a sociální sebezáchovy, působit jako „strážci oddaných a loajálních bezmocných“ černochů, střežit globální ekonomické zájmy a obhajovat víru proti „ateistickému“ abolitionismu. Jeho kázání bylo rozšiřováno po celém regionu.

Odštěpené státy

+more7|vlevo'>Konfederační prezident Jefferson Davis Sedm států odštěpených v únoru 1861: * Jižní Karolína (20. prosince 1860) * Mississippi (9. ledna 1861) * Florida (10. ledna 1861) * Alabama (11. ledna 1861) * Georgie (19. ledna 1861) * Louisiana (26. ledna 1861) * Texas (1. února 1861) Potom, co Lincoln vyhlásil válku, se přidaly další čtyři státy: * Virginie (17. dubna 1861) * Arkansas (6. května 1861) * Severní Karolína (20. května 1861) * Tennessee (8. června 1861) Další dva státy měly znesvářené vlády. Konfederace je přijala, ale tyto státy nebyly nikdy ovládány prokonfederační vládou, sídlící v exilu: * Missouri - stát se nikdy neoddělil, ale odpadlíky z vlády bylo vyhlášeno odtržení od USA (31. října 1861). * Kentucky - stát se neoddělil, ale část nezvolené vlády vyhlásila odtržení od USA (20. listopadu 1861). Oba státy povolovaly otroctví a v obou byly unionistické i konfederační okresy, někteří otrokáři byli dokonce Unionisty, což bývá dodnes předmětem diskuzí.

Vlajka

Soubor:Flag of the Confederate States of America (1861-1863). svg|„Stars and Bars“ byla první státní vlajka s původně sedmi hvězdami podle států odštěpených v únoru 1861, poté byly přidávány další hvězdy (dohromady 9, 11 a nakonec 13) Soubor:Flag of the Confederate States of America (1863-1865). +moresvg|„Stainless Banner“ byla druhá státní vlajka užívaná od 1. 5. 1863 - 4. 4. 1865 Soubor:Flag of the Confederate States of America (March 4, 1865). svg|„Blood-Stained Banner“ (Zkrvavený prapor) byla třetí státní vlajka Konfederace, užívaná jen krátce po 3. březnu 1865.

Ekonomika

Konfederace měla agrárně zaměřenou ekonomiku s exportem na světové trhy. Hlavním artiklem byla bavlna, v menší míře tabák a cukrová třtina. +more Místně bylo pěstováno obilí a zelenina, hovězí a vepřový dobytek. Všech 11 států produkovalo v roce 1860 průmyslové zboží v hodnotě 155 milionů dolarů, a to především v závodech na zpracování zrna a řeziva, zpracování tabáku, bavlněného zboží a potřeb pro námořnictvo jako terpentýn apod. Státy Konfederace přijaly nízké sazby cla ve výši 15 %, ale uplatnily je na všechny importy ze zbytku Spojených států. Tarify však nebyly mnoho platné, protože Konfederační přístavy byly pod Unionistickou blokádou a pouze pár lidí platilo daně ze zboží propašovaného z Unie. Vláda vybrala kolem 3,5 milionu dolarů daní od začátku války proti Unii do konce roku 1864. Nedostatek odpovídajících finančních zdrojů donutil Konfederaci k vydávání peněz, což vedlo k vysoké inflaci.

Ozbrojené síly

Bojová zástava Armády Tennessee, později nazývaná jako „Konfederační vlajka“ +moresvg|náhled|upright'>Námořní vlajka Konfederace Ozbrojené síly Konfederace se skládaly ze tří armád: * Armáda Konfederace * Námořnictvo Konfederace * Důstojnický sbor námořnictva Konfederace.

Konfederační vojenské velení se skládalo z mnoha veteránů Armády Spojených států a Námořnictva Spojených států, kteří rezignovali na svá postavení ve federálních komisích a získali vyšší postavení v Konfederačních ozbrojených silách. Mnozí z nich se účastnili Mexicko-americké války (včetně +more_Lee'>Roberta E. Leea a Jeffersona Davise), ale ostatní měli málo vojenských zkušeností (jako Leonidas Polk, který navštěvoval vojenskou akademii ve West Point, kterou nedokončil). Konfederační velitelský sbor byl složen jednak z mladých mužů pocházejících z rodin vlastnících otroky, ale byli v něm i muži z rodin obyčejných. Konfederace sbor vybírala ze zkušených i nezkušených důstojníků volbou ze všech hodností.

Sbor Konfederační armády byl tvořen z bílých mužů ve věku mezi 16 a 28 lety. Tisíce otroků sloužily jako dělníci, kuchaři, zvědové a v ostatních nebojových funkcích. +more Konfederace provedla odvody v roce 1862. Oslabena ztrátami, trpěla armáda nedostatkem lidských sil. Po agitaci ze strany armády a na žádost generála Leea, byli na jaře 1865 do bojových jednotek nabíráni a cvičeni i otroci s příslibem emancipace. Válka však záhy skončila a tak neměli příležitost zúčastnit se přímého boje.

Vojenští vůdci

Generál Robert E. Lee, tvář Konfederační armády Vůdci Konfederace (se státem narození a nejvyšší dosaženou hodností):

* Robert E. Lee (Virginie) - generál a vrchní velitel (1861-1865) * Albert Sidney Johnston (Kentucky) - generál * +more_Johnston'>Joseph E. Johnston (Virginie) - generál * Braxton Bragg (Severní Karolína) - generál * P. G. T. Beauregard (Louisiana) - generál * Richard Stoddert Ewell (Virginie) - generálporučík * Samuel Cooper (New York) - generál * James Longstreet (Jižní Karolína) - generálporučík * Thomas Jonathan Jackson (Virginie) - generálporučík * John Hunt Morgan (Kentucky) - brigádní generál * A. P. Hill (Virginie) - generálporučík * John Bell Hood (Texas) - generálporučík * Wade Hampton III (Jižní Karolína) - generálporučík * Nathan Bedford Forrest (Tennessee) - generálporučík * John Singleton Mosby, tzv. „Šedý duch Konfederace“ (Virginie) - poručík * J. E. B. Stuart (Virginie) - generálmajor * Edward Porter Alexander (Georgie) - brigádní generál * Franklin Buchanan (Maryland) - admirál * Raphael Semmes (Maryland) - týlový admirál * Josiah Tattnall (Georgie) - velitel loďstva * Stand Watie (Indiánské teritorium, dnes Oklahoma) - brigádní generál (vzdal se jako poslední) * Leonidas Polk (Severní Karolína) - generálporučík * Sterling Price (Virginie) - generálmajor * Jubal Anderson Early (Virginie) - generálporučík * Richard Taylor (Kentucky) - generálporučík (syn amerického prezidenta Zachary Taylora) * Lloyd J. Beall (Jižní Karolína) - poručík - velitel Konfederačních námořních sil * Stephen Dodson Ramseur (Severní Karolína) - generálmajor * Camille Armand Jules Marie, Prince de Polignac (Francie) - generálmajor * John Austin Wharton (Tennessee) - generálmajor * Thomas L. Rosser (Virginie) - generálmajor * Patrick Cleburne (Irsko) - brigádní generál * Albert Pike (Massachusetts) - brigádní generál.

Tabulka států Konfederace

Odkazy

Reference

Související články

Americká občanská válka * Unie (americká občanská válka) * Dějiny Spojených států amerických

Literatura

Current, Richard N. , ed. +more Encyclopedia of the Confederacy (4 vol), 1993. 1900 pages, articles by scholars. * Faust, Patricia L. ed, Historical Times Illustrated Encyclopedia of the Civil War, 1986. * Heidler, David S. , et al. Encyclopedia of the American Civil War : A Political, Social, and Military History, 2002. 2400 pages * Steven E. Woodworth, ed. The American Civil War: A Handbook of Literature and Research, 1996. 750 pages of historiography and bibliography.

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20080705111408/http://www. mcgavockcemetery. net/]The McGavock Confederate Cemetery at Franklin, TN[/url] * [url=http://politicalgraveyard. com/offices/confed1. html#ZY4102y1862]Confederate offices Index of Politicians by Office Held or Sought[/url] * Civil War Research & Discussion Group -*[url=http://fax. libs. uga. edu/canu/]Confederate States of Am. Army and Navy Uniforms[/url] , 1861 * [url=http://fax. libs. uga. edu/AP2xC84/]The Countryman, 1862-1866[/url] , published weekly by Turnwold, Ga. , edited by J. A. Turner * [url=http://fax. libs. uga. edu/ccsus/]The Federal and the Confederate Constitution Compared[/url] * [url=http://fax. libs. uga. edu/F206xS727xv9/]The Making of the Confederate Constitution[/url] , by A. L. Hull, 1905. * [url=http://www. libs. uga. edu/hargrett/selections/confed/confed. html]Photographs of the original Confederate Constitution[/url] and other Civil War documents owned by the [url=http://www. libs. uga. edu/hargrett/speccoll. html]Hargrett Rare Book and Manuscript Library[/url] at the [url=http://www. libs. uga. edu]University of Georgia Libraries[/url]. * [url=http://fax. libs. uga. edu/E468x7xM647/]Photographic History of the Civil War, 10 vols. , 1912. [/url] * [url=http://docsouth. unc. edu/index. html]DocSouth: Documenting the American South[/url] - numerous online text, image, and audio collections. * [url=http://memory. loc. gov/cgi-bin/query/r. faid/faid:@field(DOCID+ms003052)]Confederate States of America: A Register of Its Records in the Library of Congress[/url].

Kategorie:Dějiny USA 19. +more století Kategorie:Historická území USA Kategorie:Americká občanská válka Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1861 Kategorie:Státy a území zaniklé roku 1865 Kategorie:Separatismus v USA.