Konfirmační zkreslení

Konfirmační zkreslení (někdy též potvrzovací zkreslení, z anglického confirmation bias) je sociálně-psychologický pojem, který popisuje tendenci člověka upřednostňovat ty informace, interpretace a vzpomínky, které podporují jeho vlastní názor, a naopak ignorovat nebo podceňovat ty, které jsou v rozporu s jeho přesvědčením nebo pohledem na věc. Dále tendence vykládat nejednoznačné informace tak, aby byly v souladu s názorem toho kdo je posuzuje (subjektivní pravděpodobnost). Je to druh kognitivního zkreslení a častý důvod chybného uvažování. K takovému zkreslení dochází i u abstraktních záležitostí, které nevyžadují názor. Účinek potvrzovacího zkreslení je silnější u emočně podbarvených záležitostí a u silně zakořeněných názorů. Potvrzovací zkreslení se vztahuje i na paměť (člověk si lépe pamatuje to, co je v souladu s jeho názory) a na oblibu ostatních lidí a informačních zdrojů (člověk upřednostňuje ty, kteří/které podporují jeho přesvědčení).

Pokud jsme si na něco udělali názor a bezmezně tomu věříme, bezděky vyhledáváme informace, které tento názor potvrzují. Konfirmační zkreslení je tedy také tendence vyhledávat fakta, která potvrzují náš názor. +more David McRaney například poznamenává: „Vaše názory jsou výsledkem mnoha let, kdy jste pozornost věnovali pouze informacím, které vás utvrzovaly ve vašem přesvědčení, a zároveň zcela ignorovali ty, které nabourávaly vaše předem vytvořené dojmy a představy. ”.

Příkladem může být nákupní chování občanů USA na Amazonu v době před prezidentskými volbami v roce 2008. +more Badatel Valdis Krebs zjistil, že lidé, kteří již byli rozhodnuti podporovat Obamu, nakupovali knihy, ve kterých se Obama ukazoval v pozitivním světle. Lidé, kteří však byli odpůrci Obamy, naopak kupovali knihy, které jej představovaly v negativním světle. Lidé si tedy kupovali knihy, které potvrzovaly jejich stávající názor.

Tendenci lidí favorizovat své stávající názory dokázaly psychologické experimenty v 60. letech 20. +more století. Pozdější výzkum ukázal, že je to způsobeno i tendencí lidí testovat ideje jednostranně, tedy soustředit se jen na jednu možnost a ignorovat alternativy, což je může vést k nesprávným závěrům. Další možná vysvětlení potvrzovacího zkreslení zahrnují omezenost lidské schopnosti zpracovávat informace, myšlení ve stylu „přání otcem myšlenky“ (wishful thinking) a to, že lidé započítávají jako náklad možnost, že by se mýlili, takže nepřemýšlejí nestranně.

Studie

Konfirmačnímu zkreslení se věnovala spousta psychologů a vědců. Princip byl vždy víceméně stejný. +more Výzkumníci předložili skupině lidí falešné studie a sledovali, jak se jejich názor změnil či nezměnil, a jak na téma nahlíželi v souvislosti s tím, jak bylo podáno.

Příklady: * Charles G. Lord, Lee Ross, Mark R. +more Lepper: Biased Assimilation and Attitude Polarization: The Effects of Prior Theories on Subsequently Considered Evidence (1979) [url=https://www. unc. edu/~fbaum/teaching/articles/jpsp-1979-Lord-Ross-Lepper. pdf]] * Charles S. Tauber, Milton Lodge: Motivated Skepticism in the Evaluation of Political Beliefs (2006) [url=https://www. unc. edu/~fbaum/teaching/articles/AJPS-2006-Taber. pdf[/url]] * Craig A. Anderson, Mark. R. Lepper, Lee Ross: Perseverance of Social Theories: The Role of Explanation in the Persistence of Discredited Information [url=https://www. nifc. gov/PUBLICATIONS/acc_invest_march2010/speakers/Belief%20Perseverance. pdf[/url]] * Wasonova selekční úloha [https://www. cs. umd. edu/class/fall2012/cmsc828d/reportfiles/bhargava4. pdf[/url].

Důsledkem potvrzovacího zkreslení je přehnaná důvěra ve vlastní názory a možnost, že člověk své názory zachová nebo dokonce posílí, i když se setká s důkazem, který je vyvrací.

Efekt zpětného rázu

Jedním z důsledků konfirmačního zkreslení je i efekt zpětného rázu (anglicky backfire effect), který způsobuje, že pokud jsme konfrontováni s důkazy, které jsou v konfliktu s našimi pohledy, máme tendenci držet se svých původních názorů ještě pevněji či je převést do ještě větších extrémů. Ve studii sledující dynamické procesy +more_Redlawsk'>David Redlawsk (2002) zjistil, že subjekty, kterým byly předány negativní materiály na jimi preferovaného politického kandidáta, byly na konci experimentu ještě přesvědčenější o jeho podpoře.

Efekt pozorovali také Gollust, Lantz a +more_Ubel'>Ubel (2009), když experimentálně ověřili, že oproti kontrolní skupině ti republikáni, kterým byl poskytnut podklad připisující převahu (prevalenci) diabetu 2. typu podmínkám v sousedství (úroveň sociálního zabezpečení), méně častěji podporovali politická opatření v oblasti veřejného zdraví zaměřená na sociální faktory (determinanty) zdraví (sociální pomoc).

Odkazy

Reference

Související články

Mediální zkreslení * Publikační zkreslení * Výběrové zkreslení

* Dunningův-Krugerův efekt * Efekt nadměrné sebedůvěry * Konspirační teorie * Kotvení (psychologie) * Locus of control * Sociální bublina * Vyzobávání rozinek * Stádový efekt * Systémová podjatost

Externí odkazy

[url=http://technet. idnes. +morecz/osm-nesmyslu-kterym-verite-dfy-/veda. aspx. c=A131023_131808_veda_pka]Pavel Kasík: Osm nesmyslů, kterým věříte. Klamou vás politici, média i vlastní mozek (Technet, 24. října 2013)[/url].

Kategorie:Sociální psychologie Kategorie:Kognitivní psychologie Kategorie:Epistemologie Kategorie:Vnímání Kategorie:Kognitivní zkreslení