Kontinuita

Kontinuita (z lat. continuus, souvislý, spojitý) je nepřerušená souvislost, plynulost navázání na předchozí vývoj, nepřetržité navazování a spojité pokračování, může též označovat: * kontinuita (fyzika) - v matematice a fyzice plynulost, spojitost ** Zákon kontinuity - heuristický princip zavedený Gottfriedem Leibnizem * právní kontinuita - návaznost právního řádu, viz recepce (právo) * kontinuální výroba * in continuo - v paleografii text bez mezer mezi slovy * Basso continuo - v barokní a předklasické hudbě zjednodušený notový záznam nepřetržitého basového doprovodu, na který jednotliví hráči částečně improvizují

filosofie * Kontinuita (filosofie) - na problém kontinuity a diskontinuity jako dvou protikladných principů narazili už řečtí filosofové a Parmenidés, Zénón z Eleje i Aristotelés zastávali princip kontinuity a stálosti celého světového dějství. Starý princip natura non fecit saltus, „příroda nedělá skoky“ formuloval Gottfried Wilhelm Leibniz jako zákon kontinuity. +more Protiklad kontinuity a diskontinuity tvoří u Immanela Kanta druhou aporii čistého rozumu, neboť pro obojí jsou dobré důkazy. Prostor i čas jsou ovšem podle něho kontinua. Hegel odmítá postavení kontinuity a diskontinuity proti sobě, protože podle něho mají smysl jen pohromadě. Tak je voda na úrovni běžné zkušenosti nepochybně kontinuální, na úrovní molekul a atomů diskontinuální.

Související články

Kontinuum * Diskontinuita

Externí odkazy

[url=http://plato. stanford. +moreedu/entries/continuity/]Stanford encyclopedia of philosophy, heslo Continuity[/url] * Pieter Sjoerd Hasper: [url=https://web. archive. org/web/20090305232057/http://dissertations. ub. rug. nl/faculties/fil/2003/p. s. hasper/]The metaphysics of continuity: Zeno, Democritus and Aristotle[/url], Diss. , Groningen 2003.