Konventní mše

Konventní mše je liturgická forma katolické mše, která byla používána v římskokatolické církvi před reformou liturgie druhého vatikánského koncilu. Tato forma mše byla používána od 16. století až do 20. století a její centrální text se nazýval tridentská mše (podle Tridentského koncilu). V rámci konventní mše byly užívány starší liturgické knihy, jako je misál z roku 1570, breviář z roku 1962 nebo gradále z roku 1908. Konventní mše měla pevně stanovenou strukturu a používala staré znění latinské liturgie, včetně tzv. tridentského ritu. Po druhém vatikánském koncilu byla konventní mše nahrazena obnovou liturgie a zavedením nové formy mše, která se nazývá „novus ordo missae“ (nova mše). Přesto je stále možné slavit konventní mši, avšak je to omezené a vyžaduje zvláštní povolení od biskupa. Konventní mše přitahuje především konzervativní katolíky, kteří preferují tradiční a liturgicky bohatou formu mše. Jejich znovuzavedení bylo jedním z bodů tzv. motu proprio Summorum Pontificum papeže Benedikta XVI. z roku 2007, kterým se usilovalo o urovnání rozepří mezi příznivci obou liturgických forem.