Kopřivák morušovitý

Kopřivák morušovitý (Dendrocnide moroides) je nebezpečný druh tropické rostliny s abnormálně žahavými chlupy z čeledě kopřivovitých.

Výskyt

Roste výhradně na severovýchodním pobřeží Austrálie, ve spolkových státech Nový Jižní Wales i Queensland a na Moluckých ostrovech v Indonésii v otevřených a prosluněných částech vlhkých nížinných lesů, poblíž potoků a lesních cest do nadmořské výšky 900 m. Rozmnožuje se dobře semeny, mnohdy jako první vyrůstá v narušené půdě na světlé holině po padlém pralesním velikánu.

Popis

Je stále zelenou rostlinou dorůstající do průměrné výše 2 až 4 m. Ve většině případů vypadá jako malý strom, má jeden dřevnatý kmen o průměru do 5 cm, zřídka kdy má tvar nehustého keře. +more Kmínek střídavě obrůstají velké listy oválného nebo srdčitého tvaru s řapíkem dlouhým 10 až 20 cm. U mladých listů se na krátkou dobu objevují i palisty dlouhé do 8 mm s 2 výběžky na vrcholu. Listové čepele dosahují délky až 25 a šířky 20 cm, po obvodu jsou zoubkované. Žilami protkané čepele i řapíky jsou oboustranně porostlé ostrými a tvrdými chlupy, které jsou příčinou špatné pověsti této rostliny.

Květenství dlouhé až 15 cm je neobvykle oboupohlavné, obsahuje drobné nevýrazné samčí i samičí květy se 4 až 5 okvětními lístky ne větší než 1 mm. Květy vyrůstají přibližně v místech připojení řapíků listů ke kmeni, uprostřed je vždy několik samčích květů obklopených větším počtem samičích. +more Po opylení začne malý semeník růst a změní se v jasně růžový až purpurový dužnatý, jednosemenný plod připomínající hrbolatý oříšek nebo nažku s připojenou trvalou čnělkou.

Nebezpečí

Nebezpečnost kopřiváka morušovitého pro člověka spočívá v množství kratičkých, ostrých křemičitých vláken, z nichž se po doteku dostává pod kůži člověka nebo zvířete žahavá látka. Tyto tenké chloupky se v kůži odlomí a vrchní část kůže se nad nimi uzavře, nelze je jednoduše odstranit třením nebo vytažením. +more Neurotoxin obsažený ve vláknech bezprostředně způsobuje bolest, která se od počínajícího brnění po 20 až 30 minut stále stupňuje a projevuje se i v místech, která zcela jistě nebyla zasažena. Velikost bolesti, která může ve slabší formě přetrvávat i několik dnů, závisí na množství vstřebaného jedu, žádný orgán v těle postiženého však není z lékařského hlediska poškozen. Pouze postižené místo zarudne a vzniknou červené skvrny.

Uvedený toxin, jehož přesné složení není dosud známo je velmi stabilní, byly v tomto směru provedeny pokusy s vlákny z herbářů odebranými před 30 léty. Podle domorodých zkušeností ulehčuje postiženým od bolesti šťáva z rostliny Alocasia brisbanensis, v praxi nepotvrzeno.

Rostliny žahavá vlákna obměňují a shazují je, mohou poletovat ve vzduchu nebo napadat v okolí na zem a následně je lze vdechnout. Proto i delší pobyt v blízkosti těchto rostlin je nebezpečný, způsobuje záchvaty kýchání nebo krvácení z nosu. +more Při práci v jeho blízkosti používají lesníci respirátory a silné rukavice.

Stejně jako na lidi působí kopřivák morušovitý i na koně a psy. Pro mnoho původních australských vačnatců, ptáků i pro hmyz je údajně neškodný.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Kopřivovité Kategorie:Flóra Austrálie Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie Kategorie:Flóra Tichomoří