Kočkodan Hamlynův

náhled Kočkodan Hamlynův (Cercopithecus hamlyni) je primát rozšířený v Demokratické Republice Kongo, Rwandě a na jihozápadě Ugandy. Žije v hustých bambusových a deštných pralesích od kopcovitých až po vysokohorské terény v pohoří Virunga v nadmořské výšce 900 až 4600 m.

Popis

Obličej a přední strana je černá, hřbetní část pak olivově šedá. Přes obličej od čela po horní pysk se táhne charakteristický bílý proužek, který dává kočkodanu Hamlynovu jakési soví vzezření. +more Nad obočím je vidět vodorovně orientovaný pruh hnědozeleně zbarvené srsti. Ve spojení oba proužky vytvářejí písmeno „T“. Zbarvení dospělých jedinců vytváří dokonalé maskování před dravci. Srst mají dlouhou a hustou. Oblast genitálií je holá, světle modře zbarvená. Jasnější probarvení reprodukčních orgánů nastává v období pohlavní dospělosti.

Jedinečně uzpůsobené končetiny s dlouhými články prstů umožňují silné uchopení, jež je pro ně důležité zejména při pohybu v mokrém bambusu. Zadní končetiny mají oproti jiným kočkodanům kratší, proto nejsou dobrými skokany. +more Pohlavní dimorfismus je především ve velikosti. Samci v dospělosti dosahují délky těla 50 až 70 cm a hmotnosti 7 až 10 kg, zatímco samice dorůstají jen do 40 až 60 cm a mají hmotnost jen 4 až 6 kg.

Stravování

Kočkodan Hamlynův žije ve spodních patrech pralesa a pojídá plody, semena, listy a výjimečně i živočichy. Preferuje růstové vrcholy bambusů, ale i jiných stromů. +more Vyhledává různé byliny, obzvláště divoké miříkovité rostliny. Plody pojídá sezónně. Tento druh má lícní vaky, ve kterých shromažďuje potravu při pastvě.

Život v tlupě

Jako jediný z kočkodanů je tento druh aktivní i v noci. Žijí ve skupinách čítajících okolo deseti jedinců. +more Jsou vedeny dominantním samcem. Rozsah jejich domácí lokality bývá poměrně malý, což je dáno hojností potravy a nízkým počtem jedinců ve skupinách. Své teritorium si jednotlivé tlupy značkují pachovými žlázami na hrudi. Přebývají převážně na stromech, ale slézají i na zem, kde se pohybují po čtyřech končetinách.

Komunikace mezi jedinci je hlasová, vizuální, čichová (žlázové výměšky) a doteková. Například výhrůžný stav dávají najevo strnulým a upřeným pohledem na objekt, přitom zvedají obočí a kůži na obličeji napínají pohybem uší vzad. +more To vše bývá přibarveno otevíráním úst, někdy i ceněním zubů a pohybem rtů. Přibarvení vrčením závisí na rozčílení a důrazu, jež chce jedinec do posunků vložit.

Rozmnožování

Se samicemi se páří jen dominantní samec. Délka březosti je 5 až 6 měsíců. +more Samice rodí jedno, zcela výjimečně i dvě mláďata od května do října. Do další březosti se pak může dostat až po dvou letech od porodu. Novorozená mláďata jsou světle žlutohnědá, v průběhu dospívání postupně šednou, okolo jejich růžových tváří se začne vytvářet černé okruží a následně se přebarvuje celá obličejová část.

Protože se nepředpokládá rozšíření tohoto druhu do jiných oblastí, jsou tito kočkodani závislí na situaci v regionu jejich výskytu. Těžba dřeva a válka se na jejich počtech dosti negativně podepisuje. +more Bývají loveni lidmi a leopardy. Zranitelnost spočívá i ve velice nízkém populačním přírůstku. Možnost vyhynutí nesnižují ani pokusy umělého odchovu v zajetí, které jen vzácně končily zdárně.

Poddruhy

Druh kočkodan Hamlynům se dělí na dva poddruhy: * Cercopithecus hamlyni hamlyni Pocock, 1907 - žijící na východ od jezera Kivu a sopek Nyiragongo a Nyamuragira, * Cercopithecus hamlyni kahuziensis Colyn et Rahm, 1987 - žijící na západ od jezera Kivu a sopek Nyiragongo a Nyamuragira.

Odkazy

Reference

Literatura

Luděk Dobroruka, Zvířata celého světa, Státní zemědělské nakladatelství, sv. 5, 1979

Externí odkazy

https://web.archive.org/web/20090323003211/http://www.afrikaonline.cz/view.php?cisloclanku=2009022001

Kategorie:Kočkodanovití