Království Burgundů

Technology

12 hours ago

Author

Království Burgundů bylo založeno germánským kmenem Burgundů v Porýní a poté v 5. století ve východní Galii.

Historie

Původ Burgundů

Burgundové byli germánským kmenem, kteří se patrně ve 3. století stěhovali ze skandinávského ostrova Bornholm do povodí Visly. +more První doložený král Burgundů Gibica je až z konce 4. století, kdy Burgundi žili východně od Rýna.

V roce 406 Alani, Vandalové, Svébové a patrně i Burgundi překročili Rýn a napadli římskou Galii. Burgundi se usadili jako foederati v římské provincii Germania Secunda podél středního Rýna.

Království

V roce 411 burgundský král Gundahar ve spolupráci s Goarem, králem Alanů, ustanovil Jovina loutkovým císařem. Pod záminkou Jovinovy císařské autority se Gundahar usadil na západním břehu Rýna, mezi řekami Lauter a Nahe, přičemž se zmocnil osad Borbetomagus, Špýr a Štrasburk. +more Zřejmě v rámci příměří jim římský císař Honorius později oficiálně území přidělil. Burgundové založili své hlavní město v Borbetomagus, dnešním Wormsu.

Navzdory jejich statutu foederati se staly burgundské nájezdy do římské provincie Galie Belgica na severu pro Římany nesnesitelné a tak v roce 436 římský generál Flavius Aetius povolal hunské žoldáky, kteří v roce 437 království napadli a porazili. Král Gundahar byl zabit v roce 436 v boji, údajně spolu s většinou Burgundů. +more Tato bitva byla předlohou středověkému eposu Písni o Nibelunzích.

Krále Gundahara následoval v 437 král Gondioch (ve zdrojích také jako Gunderich či Gundioch). Po roce 443 zbývající Burgundi byli Flaviem Aetiem přesídleni, znovu jako foederati do římské provincie Maxima Sequanorum v oblasti dnešní severovýchodní Francie. +more Jejich úsilí rozšířit své království po řece Rhôně je přivedlo do konfliktu s Vizigótským královstvím na jihu. V roce 451 se Gondioch spojil s Aetiem proti Attilovi, vůdci Hunů, v bitvě na Katalaunských polích.

Když Gondioch v roce 473 zemřel, jeho bratr Chilperich I. +more neměl mužské potomky a tak království bylo rozděleno mezi Gondiochovy čtyři syny: Gundobada (473-516 v Lyonu a od roku 480 král celého království), Godegisela (473-500, král ve Vienne a Ženevě), Chilpericha II. (473-493) a Godomara II. (473-486), i když historik Justin Favrod uvádí, že „. Chilperich II. i Godomar II. pravděpodobně nevládli, protože patrně zemřeli dříve než jejich strýc Chilperich I.

Po pádu Západořímské říše v roce 476 se král Gundobad spojil s franským králem Chlodvíkem I. +more proti výpadům ostrogótského krále Theodoricha Velikého. Gundobad byl tak schopen zajistit burgundské akvizice a sestavit starověký burgundský zákoník Lex Burgundionum. Později, když si římská říše již nemohla dovolit ochranu svých území v Galii, se Sekvánové sloučili s Burgundy do nově vytvořeného Království Burgundů. [4].

Podle Historia Francorum Řehoře z Tours Gundobad v roce 493 zabil svého bratra Chilperika II. +more a vyhnal jeho dceru Chrodechildu, která byla provdána za merovejského krále Chlodvíka I. , krále Franků, který právě dobyl severní Galii. Úpadek království Burgundů započal, když si na jejich území začali činit nárok jejich bývalí merovejští spojenci. V roce 523 vedli synové krále Chlodvíka vojenské tažení na území Burgundů na popud jejich matky Klotildy, aby se pomstili za Gundobadovu vraždu, který byl jejím otcem. V roce 532 byli Burgundi drtivě poraženi v bitvě u Autunu, následně byl zabit burgundský král Godomar III. a království bylo v roce 534 začleněno do franského království.

Seznam burgundských králů

Gibica (konec 4. století-cca 407) * +more'>Godomar I. (cca 407-411), syn Gibici * Giselher (cca 407-411), syn Gibici * Gundahar (c. 407-436), syn Gibici.

Flavius Aetius přesunul Burgundy do povodí horní Rhôny. * Gondioch také Gunderich (436-473) v opozici proti Chilperichovi I. +more ** Chilperich I. , bratr Gundiocha (443-cca480) * rozdělení království mezi čtyři syny Gondiocha *** Gundobad (také Gondebaud) (473-516 v Lyonu, král všech Burgundů od roku 480) *** Godegisel (473-500, ve Vienne a Ženevě) *** Chilperich II. (473-493 ve Valence) *** Godomar II. (473-486 ve Vienne) * Zikmund, syn Gundobada (516-524) * Godomar III. , syn Gundobada (524-534).