Cesko.wiki Kritické myšlení
Author
Albert FloresKritické myšlení je proces, který zahrnuje analyzování, hodnocení a syntézu informací, aby se dosáhlo správných a rozumných závěrů. Tento koncept se uplatňuje nejen v akademickém prostředí, ale také v každodenním životě. Cílem kritického myšlení je zlepšit schopnost lidí přemýšlet logicky, systematicky a objektivně. Pomáhá jednotlivcům převzít zodpovědnost za své myšlenky a rozhodnutí a také se vyhnout běžným chybám a iluzím. Kritické myšlení zahrnuje schopnost identifikovat a vyhodnotit různé argumenty, rozpoznat nejasnosti a rozpory ve znalostech a porozumět logickým klamům. V článku jsou také popsány různé metody a techniky, které lze použít při kritickém myšlení, například logické argumentace, analýza zdrojů informací, inductive a deductive myšlení, hledání alternativních řešení a kritické čtení. Kritické myšlení je důležité v dnešním světě, plném manipulace, dezinformací a lží. Pomáhá jednotlivcům rozpoznat a odhalovat klamavé argumenty a propaganda a umožňuje jim vytvořit si vlastní informované názory a rozhodnutí. Ve stále více globalizovaném a technologicky závislém světě je kritické myšlení klíčovou schopností, která pomáhá lidem adaptovat se na různorodé situace a přijímat informace z různých zdrojů s rozumem a rozumně. Celkově lze říci, že kritické myšlení je základní dovedností, která má pozitivní dopad na osobní rozvoj a uspěchané rozhodování.
Kritické myšlení, kritický postoj nebo také kritičnost (z řeckého κριτικός/kritikos - schopnost rozhodnout či rozlišit, od κρίνω/krinó - rozlišuji, soudím) znamená schopnost * nepodléhat prvnímu dojmu, obecnému mínění nebo naléhavosti nějakého sdělení, * naivně nepřebírat tradované názory, * dokázat zaujmout odstup a připustit odlišný pohled, * vytvořit si vlastní názor na základě vědomostí a zkušeností jak vlastních, tak i jiných kvalifikovaných osob.
Historie
Tuto pro moderní dobu krajně významnou schopnost vyzdvihlo osvícenství, které Immanuel Kant charakterizoval požadavkem „Neboj se užívat vlastního rozumu“. Objevuje se tak vědecký skepticismus. +more Po rozpadu tradičních společností a náboženských jistot mohla lidské společnosti ještě nějakou dobu vést tak zvaná „velká vyprávění“ či „metanarace“, například národního osvobození, sociální spravedlnosti nebo pokroku, která se však v průběhu 20. století zčásti naplnila a zčásti zdiskreditovala v ideologiích totalitních hnutí. Na současného člověka se tak klade nárok kriticky, to jest vlastním rozumem a na základě vlastních zkušeností, zkoumat možnosti, které před ním stojí. Ve společnosti hojnosti a téměř úplné svobody tisku potřebují tuto schopnost už děti, aby si z nabízených možností dokázaly vůbec vybrat. Rozmach internetu a snadná dostupnost informací klade nároky na schopnost kritického myšlení při výchově.
Kritické myšlení je důležité, protože v záplavě názorů a informací učí informace analyzovat, vyhodnocovat a vysvětlovat. Kultivované myšlení snižuje riziko, že člověk přijímá povrchní informace z jakéhokoliv zdroje, že myslí a jedná na základě předsudků či stereotypů.
Odkazy
Reference
Související články
Indoktrinace * Ideologie * Kritický racionalismus * Kritika * Pravda * Vymývání mozku
Externí odkazy
[url=https://youtu. be/sqtND0J83bc]Kamil Gregor: Jak kriticky myslet. +more Praktický návod[/url] * [url=https://www. youtube. com/watch. v=WfZCvBP9eXI&list=PL7w-InZKYvMFSq1BET13gr0VFXyoJ0K0I]Petr Ludwig: Kritické myšlení[/url] * [url=http://manipulatori. cz/tri-brity-proti-absurdite/]Petr Nutil: Tři břity proti absurditě[/url].