Cesko.wiki Krtek obecný
Author
Albert FloresKrtek obecný je malý, podzemní hlodavec z čeledi krtkovitých. Vyskytuje se především v Evropě, ale také v některých částech Asie. Je charakteristický svým kulatým tělem, krátkými nohama a zakončeným ocasem. Má tmavě hnědou srst, která mu slouží jako ochrana před vlhkem a hmyzem v půdě. Krtek obecný žije v systému chodeb pod zemí, které si vyhrabává, a je vynikajícím kopáčem. Je aktivní převážně v noci a živí se různými druhy bezobratlých živočichů, jako jsou larvy, červi a hmyz. Mimo to je také důležitým článkem v ekosystému, protože svým kopáním pomáhá k provzdušňování půdy a distribuci semen rostlin. Krtek obecný se může rozmnožovat až dvakrát do roka a samice rodí dvě až sedm mláďat. Je chráněným druhem, přičemž největší hrozbu pro něj představuje ztráta přirozeného prostředí a znečištění půdy.
Krtek obecný (Talpa europaea, Linné, 1758) je menší černý hmyzožravec, vyskytující se na polích, loukách, v parcích a zahradách. Žije několik decimetrů pod zemí. Buduje chodby - jednak obytné, jednak okružní, ve kterých loví potravu. Při tom tvoří na povrchu typické hromádky zeminy, zvané krtinec či krtina.
Popis
Krtek má válcovité tělo, okolo 12 cm dlouhé. Samice jsou obvykle menší. +more Oči má malé a skryté za chlupy a zrak má proto špatný, ale slepý není. Naopak sluch a čich má vyvinutý. Uši jsou jen malými výstupky v kůži. Srst má obvykle tmavě hnědou, ale protože díky životu pod zemí nejsou ani jiné barvy znevýhodněny, vyskytuje se celá řada odstínů.
Krtek má přední tlapky dobře uzpůsobené k hrabání; jsou svalnaté, vyvrácené a s velkými drápky. Na předních tlapkách má 10 „prstů“. +more Zadní nohy jsou menší, ocas jen 2 až 4 cm dlouhý.
Hloubí dva typy tunelů - těsně pod povrchem v době, kdy pátrá po samičkách. V hloubce 5-20 cm pak tunely, ve kterých žije a skladuje potravu. +more Délka tunelů může být až několik stovek metrů.
Dožívá se 2 až 5 let.
Potrava
Živí se převážně bezobratlými živočichy, které vyhledává pomocí sluchu a čichu a vyhrabává je ostrým čumáčkem. Mezi jeho potravu patří například hmyz a jeho larvy, ještěrky, ale dokonce i žáby a myši. +more Žížaly ochromuje kousnutím do nervového centra a skladuje je jako zásoby na horší časy. Denně dokáže spotřebovat téměř tolik potravy, co sám váží.
Rozmnožování
Samice mívá na jaře (obvykle v březnu až dubnu) po čtyřiceti dnech březosti 3-7 mláďat. Ta se rodí slepá, neosrstěná a velká asi jako fazole; prohlédnou za 3 týdny. +more Zpočátku pijí mateřské mléko, po 3 týdnech sama loví. Pohlavně dospívají již v druhé polovině prvního roku života a poprvé se rozmnožují obvykle hned následující jaro.
Galerie
Soubor:Taupe MHNT.OST.1997.45.jpg|Kostra Soubor:Taupinières - Mole-hills.jpg|Krtince