Kvalitativní výzkum
Author
Albert FloresKvalitativní výzkum je metoda sběru a analýzy dat, která se zaměřuje na zkoumání a porozumění složitým jevům a procesům. Tato metoda se často používá v sociálních vědách a humanitních oborech, kde se zkoumají lidské chování, postoje a vnímání. Kvalitativní výzkum se odlišuje od kvantitativního výzkumu, který se zaměřuje na měřitelné a snadno kvantifikovatelné proměnné. Výzkum probíhá prostřednictvím různých technik sběru dat, jako jsou rozhovory, pozorování, focus skupiny a analýza dokumentů. Tyto techniky se používají k zachycení bohatých a podrobných informací o zkoumaném jevu. Data jsou následně kvalitativně analyzována, často prostřednictvím tematické analýzy, aby se získalo hlubší porozumění sledovanému jevu. Kvalitativní výzkum nabízí výzkumníkům možnost studovat a popsat rozmanité aspekty lidského života a jedinečný kontext a perspektivu, ve kterých se tyto jevy vyskytují. Je vhodný pro zkoumání méně známých jevů, nových témat a pro získání hlubšího porozumění sociálních a kulturních interakcí. V české Wikipedii je věnována pozornost různým aspektům kvalitativního výzkumu, včetně jeho charakteristik, výhod a nevýhod, základních metodik a technik sběru dat, a také procesu analýzy dat. Stránka také poskytuje odkazy na další zdroje a literaturu pro ty, kteří se chtějí dozvědět více o této metodě výzkumu.
V sociálních vědách pojem kvalitativní výzkum označuje výzkum, který se zaměřuje na to, jak jednotlivci a skupiny nahlížejí, chápou a interpretují svět. Podle jiných kritérií může být jako kvalitativní výzkum označován takový výzkum, který neužívá statistických metod a technik. V tomto pojetí je v opozici k výzkumu kvantitativnímu, v praxi psychologického a sociologického výzkumu jsou oba přístupy nejčastěji doplňkem jeden druhého.
Charakteristika kvalitativního výzkumu
Impulsem pro rozšíření kvalitativního výzkumu byla reakce výzkumníků na dominanci kvantitativních metod zkoumání, které se opírají o přírodovědný a pozitivistický způsob řešení výzkumných otázek, hypoteticko-deduktivní paradigma, strukturovaný sběr dat a statistické metody testování hypotéz.
Kvalitativní výzkum se snaží interpretovat pohledy subjektů na zkoumaný předmět tím, že výzkumník přejímá jejich perspektivu. Využívá se podrobný popis každodenních situací. +more Jde o porozumění akcím a významům v jejich sociálním kontextu. Při kvalitativním výzkumu se neredukuje počet proměnných ani vztahy mezi nimi, o jejich redukci rozhodují samy zkoumané subjekty. Jsou upřednostňovány otevřené a nestrukturované výzkumné plány, analýza vychází z velkého množství informací o malém počtu jedinců. Převažuje zájem o reálné celky, interakce mezi aktéry a individuální osudy. Úkolem kvalitativního výzkumu je vytvoření holistického obrazu zkoumaného předmětu, zachycení toho, jak účastníci procesů situace interpretují a zachycení interpretací těchto interpretací.
Předpoklady kvalitativního výzkumu
# Ontologické* předpoklady znamenají zodpovědět otázku jaká je povaha a forma reality. #: Kvalitativní výzkumníci považují za rozhodující tu realitu, která je konstruována zkoumanými jedinci. +more Z toho vyplývá, že existuje v jedné situaci mnoho realit (reality výzkumníka, zkoumaných osob, čtenářů, kteří studii interpretují). # Epistemologické* předpoklady definují vztah mezi výzkumníkem a tím co se poznává. #: V kvalitativním výzkumu jsou výzkumníci a sledované osoby ve vzájemné interakci. Interakce má podobu delšího pobytu ve sledované skupině nebo jde přímo o spolupráci. Výzkumník se snaží zmenšit odstup od lidí na nejnižší možnou míru. # Axiologické předpoklady se týkají hodnotového systému. #: V kvalitativním výzkumu výzkumník aktivně informuje o svých hodnotách a hodnotách dalších účastníků výzkumu a z toho vyplývající systematické ovlivnění pozorování. # Rétorické předpoklady. #: Jazyk výzkumu je neformální, osobní a je často založen na definicích vytvořených během studie. # Metodologické předpoklady jsou odvozovány z předešlých aspektů. #: V kvalitativní metodologii převládá induktivní a abduktivní logika. Kategoriální systémy a teorie jsou vytvářeny na základě získaných dat, to zajišťuje, že vzniklé teorie jsou úzce kontextově spojené se zkoumaným jevem. Existuje průběžná interakce mezi výzkumnou otázkou, daty a použitými metodami. #: * Kritický a aktuální souhrn epistemologických a ontologických předpokladů je publikován v textu Epistemology and Metaphysics for Qualitative Research (Pernecký, 2016).
Kvalitativní výzkum se může zabývat
popisem procesů, vztahů, okolností, situací, systémů nebo lidí * interpretací, explanací a explorací * verifikací předpokladů, teorií nebo zobecnění * evaluací a komparací praktik, inovací programů
Základní přístupy ke kvalitativní analýze dat
tematická analýza * zakotvená teorie * narativní analýza * diskurzivní analýza * interpretativní fenomenologická analýza
Odkazy
Literatura
PERNECKY, T. (2016). +more [url=https://au. sagepub. com/en-gb/oce/epistemology-and-metaphysics-for-qualitative-research/book242187]Epistemology and Metaphysics for Qualitative Research[/url]. London, UK: SAGE Publication. * * ČERMÁK, Ivo, ŘIHÁČEK, Tomáš, & HYTYCH, Roman (2013). (Eds. ), Kvalitativní analýza textů: čtyři přístupy. Brno: Masarykova Univerzita.
Související články
Biografický výzkum * Kvantitativní výzkum * Zakotvená teorie
Reference
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20060625044455/http://www. ftvs. cuni. cz/hendl/quall. htm]Poznávání pomocí kvalitativního výzkumu[/url] * [url=http://www. rorschach. cz/. p=189]Myslet narativně: kvalitativní výzkum „on the road“[/url] * [url=http://www. phil. muni. cz/ped/kvalita]PROJEKT „Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách“[/url] * [url=http://qualitativephilosophy. com/]www. qualitativephilosophy. com[/url].
Kategorie:Vědecká metoda Kategorie:Sociologická metodologie Kategorie:Psychologická metodologie