Letadlový křižník

Ruská letadlová loď Admiral Kuzněcov v roce 1996 třídy Moskva byly v Rusku označovány jako letadlové křižníky.

Letadlový křižník je označení pro velké válečné lodě z druhé poloviny 20. +more století představující jakýsi mezistupeň mezi letadlovou lodí a křižníkem.

Toto označení se prakticky používá pouze u sovětských letadlových lodí.

V ruské vojenské terminologii se pojem letadlová loď používá výhradně pro zahraniční (neruské) letadlové lodě, tedy válečné lodě určené výlučně jako nosiče námořních letadel a nevybavené žádnou těžkou výzbrojí. Pro ruské letadlové lodě se používá oficiální název - Avianosnyj Krejser nebo Aviacionnyj Krejser (AvKr), prostě letadlový křižník. +more Loď Admiral Kuzněcov a všechny lodě tříd Krečet a Kreml (Projektu 1143 Krečet a 1143. 5 Kreml) jsou vedeny jako těžké letadlové křižníky (TAvKr).

Důvodů pro takové označení je několik. Prvním z nich je výrazný koncepční rozdíl mezi západními (americkými) a ruskými letadlovými loděmi. +more Ruské lodě jsou skutečné hybridy letadlových nosičů a křižníků, protože nesou i těžké zbraně (velké protilodní rakety, velké protiletadlové rakety a výkonná torpéda).

Druhý důvod je čistě praktický. Sovětské loděnice byly umístěny na pobřeží Černého moře. +more Každá loď, která se chtěla dostat do Středozemního moře (a dále), musela proplout tureckou úžinou Bospor. Podle konvence z Montreux z roku 1936 však Bosporem žádné letadlové lodě proplouvat nesmějí. Rusové tedy vždy žádali o povolení plavby pro své „letadlové křižníky“.

Další důvod byl ideologický. Americké letadlové lodě byly vždy označovány za agresivní nástroj imperialismu a proto bylo obtížné vysvětlit, že si SSSR najednou stejné pořizuje.

Externí odkazy