Levhart čínský

Taxonomie

Britský zoolog John Edward Gray popsal levharta čínského v roce 1862 na základě jedné kožešiny. Nazval ho nesprávně levhartem japonským (Leopardus japonensis), neboť se domníval, že kožešina pochází z Japonska. +more Pojmenování binomické se sice změnilo na trinomické, ale jméno japonensis vypuštěno nebylo, ačkoliv alternativní názvy se objevily. V Číně je tato kočkovitá šelma nazývána 华北豹 nebo 中国豹 (podle pin-yin přepisu huáběi bào a zhōngguó bào), což znamená „čínský levhart“ nebo „severočínský levhart“. Někdy je zde označován jako „zlato-mincový levhart“, neboť jeho barva může mít zlatavý odstín a rozety připomínají mince.

Nejnovější taxonomie (z roku 2017) publikovaná pod patronací Mezinárodního svazu ochrany přírody ho nevyděluje jako samostatný poddruh, nýbrž ho zařazuje k poddruhu Panthera pardus orientalis neboli k levhartu mandžuskému.

Popis

Levhart čínský se zbarvením své srsti liší od jiných poddruhů. Má obvykle velmi tmavou podkladovou barvu na bocích a hřbetu. +more Ta je výrazně okrová, žlutohnědá a někdy až cihlově oranžová. Spodní část bývá naopak velmi světlá. Rozety jsou velké a uvnitř nich místy bývají černé skvrny. Tím se levhart čínský podobá jaguárovi. Rozměry jde o průměrný až mírně nadprůměrný poddruh. Celková délka se pohybuje mezi 1,8-2,2 metru, hmotnost osciluje mezi 22 kg (malé samice) až 75 kg (velcí samci).

Rozšíření, biotop, populace

Levhart čínský žije pouze na území Číny. Je ostrůvkovitě rozšířen v mnoha provinciích ve středu, severovýchodě a východě země. +more Zdá se, že provincie Šan-si je nejpříhodnějším místem pro jeho výskyt. Na jihu přichází jeho území do styku s územím levharta indočínského. V severovýchodních provinciích se dříve potkával s levhartem mandžuským, jehož areál výskytu se však výrazně zmenšil a dnes jsou tato setkání zcela výjimečná.

Levhart čínský obývá především vrchovinné až hornaté oblasti s dostatkem hustých lesů, ale může se vyskytnout i ve stepích a polopouštích. Velikost populace je těžko kvantifikovatelná a i kvalifikované odhady se navzájem značně liší. +more V roce 2010 se předpokládalo, že celkem v Číně žije méně než 4 000 levhartů ze čtyř poddruhů (l. čínský, l. indočínský, l. mandžuský a l. indický). Novější průzkumy naznačují, že toto množství je s velkou pravděpodobností výrazně nižší, možná jen okolo 1 000 kusů. Studie z roku 2015 pak tvrdí, že počet kusů levharta čínského ve volné přírodě osciluje mezi 174-348, a doporučuje proto IUCN, aby zavedla samostatné ohodnocení poddruhu jako kriticky ohroženého. Nicméně článek uveřejněný v témže roce v časopisu China Scenic hovoří o méně než 2 000 jedincích, což je ale velmi vágní odhad.

Biologie

Detail hlavy levharta čínského Levhart čínský je velmi plachý, obtížně pozorovatelný živočich. +more Jeho život dosud nebyl detailně studován a je k němu, na rozdíl od například afrických nebo indických levhartů, jen minimum informací. Jedná se o samotářské zvíře, jehož teritorium zabírá mnoho desítek kilometrů čtverečních.

Loví středně velké druhy kopytníků jako jsou goralové sečuánští, muntžaci chocholatí, divoká prasata, srnci a jeleni, dále pak různé hlodavce jako jsou hlodouni čínští, zajíci a krysy. Nepohrdne ani jezevci, makaky, cibetkami, ptáky a v nouzi i hmyzem. +more K útokům často využívá velké kameny a skalní převisy, z nichž napadá svou kořist překvapivým skokem. Zabíjí také lidmi chovaný dobytek. Levhart čínský v současnosti (2016) nemá, kromě člověka, přirozeného nepřítele. Dříve mohl být příležitostně zabit tygrem čínským, ale ten už ve volné přírodě nežije. Pokud se vyskytuje v blízkosti lidí, přesouvá se jeho aktivita více na dobu po soumraku a hlouběji do lesa.

Rozmnožování

Mládě levharta čínského Doba rozmnožování není striktně daná, ale obvykle jde o leden a únor. +more Březost trvá asi 105-110 dní. Následně se rodí nejčastěji 2-3 mláďata. Ta zůstávají s matkou po dobu 18-24 měsíců. Mladé samice si pak zakládají teritorium poblíž své matky, samci odcházejí hledat si území podstatně dál.

Hrozby

Hlavním nebezpečím pro levharta čínského byl a stále je člověk a jeho aktivity. Zhruba do 50. +more let 20. století byl poddruh poměrně hojný, ale pak se dostal na seznam tzv. škůdců v zemědělství a jeho stavy se začaly rapidně snižovat. Ročně bylo v Číně zabíjeno 2 000-3 000 levhartů, což se následně muselo nějak projevit. Mimo pronásledování jako škůdců a zároveň zvířat využívaných v čínské medicíně jim škodil i úbytek přirozené kořisti a fragmentace životního prostoru. I přes rapidní úbytek je však zatím nepotkal osud v divoké přírodě již vyhubených tygrů čínských. Důvodů existuje několik: 1) leopard je adaptabilnější a využívá širší škálu kořisti. 2) je menší a dokáže se lépe skrývat. 3) není přece jen tak atraktivní pro tradiční čínskou medicínu. Přesto není důvod k optimismu a stavy levhartů jsou státními úřady stále poněkud nadhodnocovány. I když je již podle zákona chráněn (tzv. Class I ), hrozba vyhubení nad ním stále visí, neboť zemědělci se často mstí, když levharti zabijí jejich dobytek například tím, že umísťují otrávené návnady. Problémem je i izolace malých populací, což do budoucna hrozí příbuzenským křížením.

Ochrana, chov v zajetí

Chinese Felid Conservation Alliance (CFCA) je malá (roku 2016 měla 12 členů) nezisková organizace, která se zabývá monitorováním a ochranou různých druhů kočkovitých šelem, především pak levharta čínského. V roce 2008 začala s rozmisťováním fotopastí v provincii Šan-si a postupně jimi pokryla území více než 300 km². +more Kromě jiných záběrů se jim podařilo zachytit samice se třemi různými vrhy mláďat. Členové organizace navštěvují vesnice a shromažďují informace od místních, přičemž se snaží šířit osvětu. Byl zaveden i kompenzační program, kdy jsou zemědělci odškodňováni v případě, když jejich dobytek je usmrcen některým levhartem. Standardní cena je 800 až 3000 jüanů za jedno mrtvé zvíře. Například v roce 2015 bylo v provincii S’-čchuan vyšetřeno a odškodněno zabití 40 kusů dobytka levharty. Kompenzace však nejsou dlouhodobým řešením. Členové CFCA se pokouší přesvědčit místní úřady a zemědělce, aby nenechávali dobytek volně pást v horách a ohrazovali mu pastviny. Organizace se snaží s pomocí různých dobrovolníků co nejčastěji patrolovat a odhalovat či alespoň odrazovat pytláky.

V zajetí je chováno asi 40-50 těchto šelem. V Čechách je chovají v Zoo Liberec a Zoo Plzeň. +more Zoo Liberec chovala levharty čínské od roku 1954 do roku 1991, během této doby se zde narodilo přes 20 mláďat. Pak nastala v chovu delší přestávka, další levhart čínský se v Liberci objevil až roku 2005. Podařilo se sestavit chovný pár a v roce 2007 se zde narodila tři mláďata. V Zoo Plzeň byli chováni v letech 2002-2014, přičemž se zde narodila dvě mláďata, v roce 2019 byl chov obnoven. Na Slovensku je chován od roku 2020 v ZOO Košice.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www. zooliberec. +morecz/levhart-cinsky. html]ZOO Liberec: Levhart čínský[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160309052319/http://www. zooplzen. cz/zvirata/oblasti/palearkticka/iid_111/levhart-cinsky. aspx]ZOO Plzeň: Levhart čínský[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160309084531/http://eaza. portal. isis. org/activities/cp/yearbook20072008/32_Felid_TAG. pdf]EAZA Yearbook 2007/2008[/url] * [url=http://www. cathouse-fcc. org/chineseleopard. html]The Cat House: North Chinese Leopard[/url] * [url=https://www. youtube. com/watch. v=SWG9Xh4xK4k]Vzácné záběry z kamerových pastí z provincie Šan-si (video)[/url].

Kategorie:Levhart skvrnitý Kategorie:Fauna Asie