Liturgie

forma ordinaria, versus populum) forma extraordinaria, ad orientem) Řeckokatolická liturgie (Byzantská, sloužena ad orientem) pravoslavné biskupské liturgii Liturgie (z řec. λειτουργία veřejná služba, z λειτος veřejný a εργον dílo, práce) znamená dnes bohoslužbu, veřejné shromáždění podle tradice a pravidel toho kterého náboženství či církve. Pravidlům pro bohoslužbu se říká ritus nebo také rituál, soustavnému studiu liturgie se věnuje odvětví teologie s názvem liturgika.

Původ

V antickém Řecku znamenala liturgie břemeno či službu v zájmu celé obce, která se ukládala zejména bohatým občanům. Mohlo se jednat například o vystrojení veřejného svátku či oslavy nebo v Athénách o postavení a vyzbrojení válečné lodi, a to na vlastní náklady. +more Liturgie tak do jisté míry nahrazovala placení daní, nebyla však pravidelná. Později se pojem používal i pro jakýkoli neplacený úřad a veřejnou službu.

Křesťanská liturgie

Ve smyslu veřejné služby převzaly pojem už starověké křesťanské církve a postupně si budovaly i odpovídající ritus, to jest pravidla o místě a čase konání, o osobách, které mohou nebo mají liturgii vykonávat a které se jí mohou nebo mají účastnit, o potřebném oblečení (rouchu), náčiní a vybavení, o postupu bohoslužby, o textech, zpěvu, hudbě a podobně. Tato pravidla vznikala postupně, jak se obsah bohoslužby stával bohatším a složitějším, jak se do ní zařazovaly další a další prvky. +more Už ve starověku se hlavní typy křesťanské liturgie a jejich hlavní složky a obsahy na Východě i na Západě poměrně ustálily a postupně také sjednocovaly, v důsledku rozdělení říše a později velkého schizmatu (1054) se však východní a západní liturgie ustálily v dosti odlišné podobě. Také jazykový úzus je mírně odlišný: zatímco na západě se liturgií obvykle rozumí především obecná pravidla a způsob, pravoslavné církve nazývají „liturgie“ i každé jednotlivé shromáždění (bohoslužbu).

Některé křesťanské církve mají liturgii bohatší a složitější (například pravoslavné církve, římskokatolická a anglikánská církev), kdežto jiné, zejména reformované církve velmi jednoduchou (např. kvakeři), nicméně nějaká více méně pravidelná shromáždění s typizovaným průběhem a obsahem se vyskytují ve všech křesťanských církvích i v judaismu. +more Vyskytují se i v jiných náboženských společenstvích, v islámu a pod. , ale z historických důvodů se zde obvykle o liturgii nemluví.

Křesťanská liturgická shromáždění se dělí do dvou hlavních skupin: * Bohoslužba slova, obsahující jen modlitby, zpěvy a čtení; sem patří i ** Denní modlitba církve neboli liturgie hodin, tj. společná modlitba breviáře. +more * Eucharistická bohoslužba, v západní liturgii mše, ve východní božská liturgie, zahrnující také eucharistickou oběť a hostinu. Eucharistickou bohoslužbu, mši nebo Večeři Páně může sloužit jen zvlášť pověřená duchovní osoba. Jisté rozdíly v liturgii vznikly na západě už v reformaci, kdy se katolická liturgie definitivně sjednotila, kdežto v protestantských církvích se většinou zjednodušila. Další rozlišení vzniklo reformami Druhého vatikánského koncilu, které anglikánské a luterské církve nepřijaly. V pravoslavných církvích se nejčastěji slouží Liturgie sv. Jana Zlatoústého, nejobvyklejší bohoslužba byzantského ritu.

Pro drobné útvary jako modlitba před jídlem v rámci rodiny se pojem liturgie obvykle nepoužívá.

Přehled jednotlivých křesťanských liturgií podává heslo Ritus.

Židovská liturgie

V septuagintním překladu Pěti knih Mojžíšových se řecký výraz leitúrgia používá výhradně pro překlad hebrejského slova avoda ( doslova „práce“), jehož je užito ve smyslu služby, kterou vykonávali levité při příbytku svědectví, především pak při jeho rozkládání, přenášení, stavění a údržbě, a také ve smyslu obřadních a obětních úkonů, jež v tomto stanu vykonávali kněží. Později, kdy funkci příbytku svědectví nahradil jeruzalémský chrám, byla upravena i služba levitů, z nichž někteří byli pověřeni zpěvem žalmů a hrou na hudební nástroje. +more Po odvlečení židovských elit do babylonského zajetí a zboření prvního Chrámu se začala formovat instituce synagóg, jež začaly v židovském náboženském životě hrát čím dál významnější roli. V nich se postupně vyvíjela liturgie do podoby seder tfilot (hebrejsky: , „pořadí modliteb“) včetně kri'at ha-Tora (hebrejsky: , „čtení z Tóry“), tak jak je známá v současném judaismu a zachycena v používaných sidurech a machzorech.

Odkazy

Reference

Literatura

R. Berger: Liturgický slovník. +more Praha: Vyšehrad 2008 - 588 str. * A. Donghi, Gesta a slova: úvod do symbolické mluvy liturgie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1995 - 93 s. * R. Guardini, O duchu liturgie. Praha: Česká křesťanská akademie, 1993 - 59 s. * * * J. Ratzinger, Duch liturgie. Brno: Barrister & Principal, 2006 - 205 s. * K. Richter, Liturgie a život: co bychom měli vědět o mši, o církevním roku a smyslu liturgie. Praha: Vyšehrad, 1996 - 183 s.

Související články

Bohoslužba * Liturgika * Ritus * Liturgická barva

Externí odkazy

[url=http://www. liturgie. +morecz/]České stránky věnované římskokatolické liturgii[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20140202105341/http://fu-frl. hyperlink. cz/liturgie_a_mse_svata. html]Katecheze o liturgii a mši svaté[/url] * [url=http://liturgickahudba. szm. sk/]http://liturgickahudba. szm. sk[/url] * * [url=http://www. newadvent. org/cathen/09306a. htm]Heslo v Catholic Encyclopedia[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20110119105305/http://www. saintsconstantineandelena. org/Liturgy/liturgy1. htm]Orthodox Tradition and the Liturgy[/url] * [url=http://jewishencyclopedia. com/view. jsp. artid=475&letter=L&search=Liturgy]Jewish Encyclopedia: Liturgy[/url] * [url=http://www. liturgy. co. nz]Contemporary Christian Liturgy Website: Portál pro liturgické dějiny, teorii a praxi[/url] * * [url=https://web. archive. org/web/20070519064906/http://www. confiteordeo. info/latin_masses. htm]Původní tridentinská latinská liturgie[/url] * [url=http://www. cattoliciromani. com/forum/forumdisplay. php/liturgia-16. html]Liturgia: forum[/url].

Kategorie:Rituály