Cesko.wiki Lišaj smrtihlav
Author
Albert FloresLišaj smrtihlav je česká zpravodajská hra z roku 2013 od autora Vladimíra Morávka. Hra se odehrává v Praze v roce 1942 za protektorátu, a pojednává o odbojové skupině, která se snaží umlčet zrádce v jejich řadách. Hlavní postavou je pražský student Ota Vojkůvka, který se stává přijímacím párem skupiny. Spolu s ostatními členy musí plnit nebezpečné úkoly a řešit složité situace. Hlavním cílem skupiny je přežít a přitom zachránit čest a hodnoty, které si váží. Hra se zaměřuje na tajemství, zrady a věrnost a přináší pohled na období druhé světové války z jedinečného úhlu. Lišaj smrtihlav se setkal s pozitivními ohlasy kritiky a diváků a stala se jednou z nejúspěšnějších českých her posledních let.
Lišaj smrtihlav (Acherontia atropos) je velký a nápadný motýl z čeledi lišajovitých, jeden z největších motýlů České republiky a Evropy vůbec. Díky kresbě na hrudi, připomínající umrlčí lebku, je bezesporu nejznámějším lišajem - zejména v minulosti pověrčiví lidé věřili, že smrtihlav (který, podobně jako jiní lišajové, v noci přilétá k umělým zdrojům světla) je znamením neštěstí.
Rozšíření
Vyskytuje se především v jižní Evropě, severní Africe a přední Asii, kde je domácím druhem. Jedná se nicméně o tažného motýla, a tak lze jednotlivé migrující kusy nalézt až v jižním Švédsku či v Indii. +more Podle některých zdrojů se vyskytuje také na Madagaskaru.
V ČR se lze setkat s migrujícími jedinci, kteří se vzácně usazují v teplejších částech republiky. Intenzita výskytu je přitom vázaná na dostatečně teplé počasí na migrační trase, zejména pak v jižní Evropě.
Popis
Sbírkový exemplář (samice) (svrchní a spodní pohled) +morepng|náhled'>Ilustrace z knihy Karla Ecksteina (1913) Při délce předního křídla 45-65 mm patří lišaj smrtihlav k největším lišajům vůbec. Přední křídla jsou černošedá s jemnými hnědými skvrnami a vlnkami, zadní křídla jsou hlínově žlutá se dvěma příčnými tmavohnědými páskami, z nichž vnější je širší. Na tmavé hrudi vyniká světlá kresba, která může svým tvarem připomínat umrlčí lebku. Zadeček je po stranách žlutý, středem se táhne tmavohnědý pruh a na každém článku je příčný tmavý proužek. Tykadla jsou krátká a tmavá se světlými, háčkovitými konečky. Sosák je krátký a tuhý.
Vajíčka jsou žlutozelená, hladká.
Housenky jsou relativně pestré, mohou se vyskytovat ve třech barevných formách - převládající barvou je buď žlutá, modrozelená nebo hnědá. Po stranách hlavy mají šikmé tmavé pruhy, které pokračují také na bocích článků těla. +more Hřbet housenky je modročerně kropenatý. Na posledním článku se nachází esovitě prohnutý růžek, který je zrnitý až trnitý.
Kukla je rudohnědá a lesklá, asi 6 centimetrů dlouhá.
Bionomie
Oplodněné samičky první generace přilétají do ČR v květnu a červnu, a kladou vajíčka na živné rostliny. V září a říjnu se pak líhnou motýli generace druhé, kteří jsou neplodní a dále se nemnoží. +more Přes den motýli odpočívají na kmenech stromů, sloupech či budovách, v noci létají. Lišaj smrtihlav je vynikající letec, dosahující rychlosti i více než 50 km/h. Dospělci se živí olizováním mízy stromů a sáním nektaru z květů, dobře zdokumentována je ale také jejich záliba v medu, pro který jsou ochotni zalézat do včelích úlů, kde sosákem nabodávají zavíčkované buňky s medem a sají jejich obsah. Podle mnoha knižních zdrojů má při tom smrtihlav často přijít o život, existuje však také výzkum z roku 1991, který uvádí, že motýl je schopen včely ošálit napodobováním jejich pachu, a k napadání tedy nedochází. Výstražný zvuk lišaje smrtihlavaPři vyrušení či ohrožení vydávají dospělci krátké pisklavé zvuky.
Z nakladených vajíček se po 10-12 dnech líhnou housenky. Živí se listy lilkovitých rostlin; ve středoevropských podmínkách je to nejčastěji nať brambor, dále pak rajče, kustovnice cizí, rulík zlomocný a také tabák. +more Na živných rostlinách se housenky vyskytují jednotlivě. Vývoj housenek trvá v našich podmínkách 40 až 60 dní v období od června do srpna. V konečné fázi vývoje mohou být 12-15 cm dlouhé, a tlusté jako lidský palec. Podobně jako dospělec, také housenka je schopna vydávat varovné zvuky při ohrožení či kontaktu - vrže kusadly.
Před kuklením se housenky zahrabávají do země 15-40 cm hluboko a vytvářejí si prostornou dutinu, ve které se kuklí. Pokud se kukla nevylíhne ještě v létě, ve středoevropských podmínkách zpravidla nepřežije zimu - k přezimování dochází jen ve výjimečně mírných letech.
Kulturní význam
Lišaj smrtihlav je častým námětem poštovních známek s tematikou motýlů. * Píseň Daniela Landy Smrtihlav ze stejnojmenného alba se v textu opírá o lidové pověry o lišaji smrtihlavu.
Galerie
File:A_atropos_hand. jpg|Srovnání velikosti motýla s lidskou rukou File:Acherontia_atropos_eruga. +morejpg|Housenka - žlutá forma File:Acherontia_atropos_larva. jpg|Housenka - hnědá forma File:Acherontia_atropos_puppe_Walter_Schoen. jpg|Kukla lišaje smrtihlava File:Stamps_of_Azerbaijan,_1995-294. jpg|Ázerbájdžánská známka z roku 1995.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=https://www.biolib.cz/cz/taxon/id51175/]Lišaj smrtihlav[/url] na BioLibu * [url=http://eol.org/pages/868188]Lišaj smrtihlav na Encyclopedia of Life[/url]