Lom Jan Šverma

Technology

12 hours ago

Author

367x367pixelů Lom Jan Šverma byl hnědouhelný povrchový lom nacházející se v severočeské hnědouhelné pánvi, na rozhraní okresů Most a Chomutov v Ústeckém kraji. Lom jako samostatná jednotka již neexistuje, po roce 2010 došlo k jeho propojení s lomem Vršany, jehož součástí se prostor lomu Jan Šverma stal. Na západním okraji lomu se nacházejí obce Vrskmaň a Okořín. V lokalitě těží Vršanská uhelná a.s.

Lom se původně jmenoval Robert II, nově pojmenován byl podle komunistického novináře a politika Jana Švermy, který zahynul během Slovenského národního povstání.

Historie

V lokalitě původně existoval hlubinný důl Robert I, který byl založen v roce 1860 (podle dalších zdrojů až v roce 1865). V roce 1918 (podle dalších zdrojů již v 90. +more letech 19. století) pak byl založen povrchový lom Robert II. Těžba v obou provozech pa probíhala souběžně až do roku 1942, kdy byl provoz dolu Robert I ukončen. V roce 1946 pak došlo k jeho přejmenování lomu Robert II na Doly Jan Šverma. Následně v 50. letech začíná velký rozvoj lomu. Dochází k celkové modernizaci strojního vybavení - jsou nasazený nové těžební stroje a zakladače, přechází se na standardní rozchod kolejí 1435 mm a začínají se využívat elektrické lokomotivy 26EM1. Souběžně dochází k rozvoji těžby na lomu ČSA a jsou vystavěny úpravárenské komplexy Úpravna uhlí Komořany a Úpravna uhlí Herkules. Uhlí z lomu v tomto období tvořilo zásadní část uhlí využívaného v celém Československu.

Když se k sobě začaly blížit porubní fronty obou lomů, bylo provedeno vyhodnocení vhodnosti obou lomů pro pokračování těžby. V dobývací technologii se lomy zásadně nelišily, rozdíl ale byl v důlní dopravě - lom Vršany využívá výhradně pásovou dopravu, lom Jan Šverma používal méně vhodnou kolejovou dopravu (menší kapacity, vyšší náklady na údržbu. +more Bylo tak rozhodnuto, že do fáze útlumu těžby přejde lom Jan Šverma a dojde k jeho pohlcení lomem Vršany. Od roku 1995 tak začíná docházet k útlumu těžby v lokalitě a k propojení skrývkových řezú obou lomů rypadlem KU800/84. V roce 1999 dochází k technologickému propojení a k rozšíření pásové dopravy i do lokality lomu Jan Šverma. Odkliz z rypadla KU800/92 z lomu Vršany se tak začal pomocí zakladače ZP6600/93 ukládat na výsypku lomu Jan Šverma. Na rok 2010 pak bylo naplánováno, že porubní frontu bude již odtěžovat pouze lom Vršany. Propojení mělo proběhnout rypadlem KU300/85.

K roku 2009 bylo v provozu na lokalitě Jan Šverma v procesu dobývání jedno rypadlo KU300/96 na těžbě uhelné sloje a rypadlo K800/54 nasazené na odlehčovacím řezu lokality Vršany.

Lom Vršany tak bývá uváděn s názvem ve tvaru Lom Vršany - Šverma.

Ještě na začátku roku 1990 byly mezi výhledové lokality těžby uhlí zařazeny lokality Bylany a Šverma - západ. Lom Šverma - západ byl projektován na 138 mil. +more vytěžitelných tun uhlí, nicméně bylo rozhodnuto zde povrchovým způsobem netěžit a byly zrušeny dobývací prostory. Obě lokality se následně ocitly mimo hranice územních ekologických limitů těžby.

Při těžbě byly zbourány obce Nové Sedlo nad Bílinou, Holešice a Pohlody.

Vlastnictví

Důl přešel ze státních do soukromých rukou. Lokalita se tak dostala do majetku společnosti Vršanská uhelná, která byla v majetku skupiny Czech Coal Pavla Tykače. +more Po transformaci struktury a přejmenování je Vršanská uhelná nadále součástí holdingu pod kontrolou Pavla Tykače s novým názvem Sev. En Energy AG.

V rámci privatizace státního majetku po roce 1989 zůstaly objekty bývalého dolu v držení státního podniku Palivový kombinát Ústí. Postup těžby na lomu Vršany však vyžadoval odstranění těchto objektů. +more Mezi podniky Palivový kombinát Ústí a Vršanská uhelná tak došlo k dohodě na postupném odstraňování těchto zbytkových objektů. To mělo probíhat ve třech etapách rozplánovaných na roky 2010, 2011 a 2015.

Important

Vršanská uhelná

Hnědouhelný lom

Soubor:Hranice_dobyvaciho_prostoru_severoceskych_hnedouhelnych_lomu_CSA_(1991).jpg

Těžební stroj

Rozchod koleje

Slovenské národní povstání

Bylany (těžební lokalita)

Uhlí

V lokalitě Vršany - Hrabák k roku 2021 těžila společnost Vršanská uhelná a. s. +more Hnědé uhlí zde vytěžené zásobuje elektrárny Komořany a Počerady.

Vnější výsypku lomu tvořily Výsypka Čepirohy a Velebudická výsypka.