Lorica hamata
Author
Albert FloresModerní rekonstrukce římského kroužkového pancíře
Lorica hamata neboli kroužkový pancíř byla přibližně od +more_n. _l. '>3. století př. n. l. součástí zbroje římských legionářů.
Vývoj a vzhled
Kroužkový pancíř vynalezli kolem roku +more_l. '>300 př. n. l. galští Keltové, nicméně ho nepoužívali ve velkém, protože bojovat ve zbroji bylo u běžného Kelta považováno za určitou zbabělost. Tuto zbroj tedy nosili především náčelníci.
Detail kroužkového pancíře lorica hamata
Římané kroužkový pancíř převzali od Keltů spolu se šupinovým pancířem a upravili ho podle řecké zbroje. Charakteristické bylo zejména ramenní zdvojení, jež bylo pro řecko-římskou zbroj typické. +more Zpočátku si mohli tuto novinku dovolit pouze bohatší hastati a principové, ale po Mariově reformě se kroužkový pancíř stal běžnou výbavou každého legionáře.
Počátkem 1. +more století se však objevil nový, účinnější článkovaný pancíř, jenž sice nahradil kroužkovou zbroj, nicméně ji nikdy úplně nevytlačil, protože ji nadále používali zejména centurioni, praporečníci, jízda a pomocné sbory neboli auxilia. Podle některých důkazů ji nosili i někteří běžní legionáři. Článkovaný pancíř se používal až do poloviny 3. století, poté byl vytlačen kroužkovým a šupinovým pancířem, jež se vrátily a staly se opět hlavní zbrojí římských legií. V té době se však již lorica hamata označovala podle obrněného perského jezdce (katafrakta) jako cataphractae. Pancířům z této doby již chybělo tradiční ramenní zdvojení. To však nepoužívaly ani pomocné sbory v předchozím císařském období.
Kroužkovou zbroj používali v dobách pozdního císařství i Germáni či Peršané. Další slávy se jako kroužkové brnění dočkala ve středověké Evropě a Byzanci.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Starověké římské vojenství Kategorie:Latinská slova a fráze