Cesko.wiki Loupež
Author
Albert Floresjaponských kupců Loupež je trestný čin (zvlášť závažný zločin), kterým pachatel usiluje o získání cizí věci násilím či pohrůžkou okamžitého vykonání násilí. V českém právu v nyní účinném trestním zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů) je loupež upravena v ustanovení § 173. Pachatel se tohoto trestného činu dopustí tehdy, pokud proti jinému užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci.
Trestný čin loupeže je namířen proti svobodě lidského rozhodování a zároveň i proti majetku. Ochrana svobody lidského rozhodování je současnou právní úpravou u loupeže pociťována jako hlavní objekt trestného činu a ochrana majetku jako vedlejší (méně významný) objekt, a proto je tento trestný čin zařazen v hlavě druhé zvláštní části trestního zákoníku mezi trestné činy proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství (na rozdíl od např. +more trestného činu krádeže, který je upraven hlavě páté trestního zákoníku upravující trestné činy proti majetku).
Ve slangu používaném kriminální subkulturou, ale i policisty a dalšími osobami působícími v orgánech činných v trestním řízení bývá loupež označována jako „elpaso“, když tento výraz vychází ze fonetické podoby zkratky loupežného přepadení (LP, eLPé, eLPíčko, eLPí) pozměněné a doplněné do jména amerického města El Paso.
Charakteristika a odlišení od jiných trestných činů
Zákonné znaky loupeže jsou naplněny již vykonáním násilí či pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, pachatel z tohoto hlediska nemusí svého záměru věc získat vůbec dosáhnout. Trestný čin loupeže je speciálním ve vztahu k trestnému činu vydírání v tom, že násilí či pohrůžka bezprostředního násilí směřuje ke získání cizí věci. +more Pokud by jednání pachatele bylo zaměřeno na omezení svobody rozhodování poškozeného v jiném směru, usiloval by ho přimět k jinému jednání než vydat věc, která není pachatele, jednalo by se o trestný čin vydírání. O tento trestný čin by šlo i v případě, pokud by pohrůžka násilí nebyla bezprostřední a byla by zaměřena do vzdálenější doby v budoucnosti.
Loupež je třeba odlišovat od trestného činu krádeže vloupáním. Při takové krádeži se pachatel také zmocňuje cizí věci, avšak činí tak bez předchozího působení na poškozeného. +more Vloupání znamená, že vnikne do uzavřeného prostoru lstí, nedovoleným překonáním uzamčení nebo překonáním jiné jistící překážky s použitím síly. V tomto směru pojmy krádeže vloupáním a loupeže bývají v běžném jazyce a ve sdělovacích médiích zaměňovány, stejně tak jako označení pachatelů takových trestných činů (pachatel loupeže je lupič a pachatel krádeže je zloděj).
Pokud se pachatel již zmocní cizí věci a až následně a bezprostředně po činu (např. je-li přistižen) se ji pokusí si uchovat násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí, jde opět o krádež, ne loupež. +more Pokud se pachatel zmocňuje věci, kterou má poškozený na sobě nebo při sobě, jedná o krádež tehdy, pokud předmětnou věc získá bez použití razantnějšího násilí (např. nečekaně vytrhne z ruky kabelku). Pokud však poškozený věc pevně drží a dojde k určitému přetahování, při němž je násilné působení pachatele razantnější povahy, je třeba takový skutek již posoudit jako trestný čin loupeže.
Trest a okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby
Za spáchání trestného činu loupeže trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody na 2 roky až 10 let.
Dále v kvalifikovaných skutkových podstatách vymezuje okolnosti podmiňující uložení trestu v přísnější sazbě: * dopustí-li se pachatel loupeže jako člen organizované skupiny nebo způsobí-li činem těžkou újmu na zdraví nebo značnou škodu nebo spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady, teroristického útoku nebo teroru, hrozí mu trest odnětí svobody na 5 až 12 let * způsobí-li pachatel škodu velkého rozsahu, hrozí mu trest odnětí svobody na 8 až 15 let, v případě, kdy způsobí smrt, hrozí mu trest odnětí svobody na 10 až 18 let.
