Cesko.wiki Mírov
Author
Albert FloresMírov (německy Mürau) je obec ležící v jižní části okresu Šumperk, asi 4 km SZ od Mohelnice. Žije zde obyvatel. Mírov se nečlení na části, ale má tři katastrální území: Mírov, Míroveček a Mírovský Grunt. Dominantou obce je středověký hrad, v němž je umístěna věznice Mírov se zvýšenou ostrahou.
Název
Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Mír vzniklého jako domácká podoba některého jména obsahujícího -mir- (Miroslav, Bolemir atd. ), která se přiklonila k obecnému mír. +more Význam místního jména byl "Mírův majetek". Německé jméno vzniklo z českého.
Historie
Poté, co olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku založil v roce 1256 hrad Mírov, se okolní řídké osídlení rozrostlo a nabylo na významu. Časem zde vzniklo městečko a sídlo správy severních oblastí olomoucké diecéze. +more Mimo jiné se zde konaly též církevní soudy a při nich zde bylo zřízeno i malé vězení.
Postupem času vojenský význam hradu upadal, za husitských válek ještě odolal pokusu husitů o dobytí, ale za třicetileté války jej vypálili císařští vojáci při vyhánění švédské posádky (nutno dodat, že hrad Švédové nedobyli ztečí, ale vyhladověním). Zároveň s tím bylo vypáleno a vydrancováno i městečko, které upadlo na úroveň průměrné vesnice.
S úpadkem vojenské funkce byl hrad čím dál více používán jako církevní vězení - karcer, od roku 1772 to byla jeho hlavní funkce. V současné době je to známá věznice, v níž jsou vězněni nejnebezpečnější zločinci. +more Za protektorátu a komunistické diktatury zde byli vězněni političtí vězni, z nichž řada zemřela v důsledku krutého zacházení a odpírání lékařské péče. V roce 2000 z Mírova uprchl Jiří Kajínek.
Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 byla obec součástí města Mohelnice.
Pamětihodnosti
V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky: * Bývalý hrad s areálem - původně hrad založený kolem poloviny 13. +more století, v letech 1679-1684 přestavěný na barokní pevnost, po roce 1856 upraven na věznici; k areálu patří dále: ** budovy předhradí - komplex budov na půdoryse U z doby barokní přestavby hradu, s dalšími úpravami po roce 1855 ** kostel sv. Markéty - barokní stavba z poslední třetiny 17. století, podle projektu G. P. Tencally ** hradby s bastiony, mostem a torzem vstupní brány * Soubor božích muk: ** boží muka u čp. 25 - renesanční boží muka z roku 1601 ** boží muka u cesty na Křemačov - pilířová boží muka z 1. poloviny 19. století ** boží muka u silnice z Řepové (naproti hřbitovu) - renesanční sloupková boží muka z roku 1564 ** boží muka nad čp. 30 (Míroveček) - barokní sloupková boží muka z roku 1708 * Sousoší Piety (jižní svah pod hradem) - dílo českého sochaře 19. století E. Maxe z roku 1867 * Sloup Nejsvětější Trojice (za obcí směrem na Krchleby) - sousoší z konce 18. století, podstavec z roku 1847 * Socha sv. Jana Nepomuckého (před obcí u silnice z Řepové) - barokní sochařská práce z roku 1776 * Pomník obětem nacismu (v parčíku proti vstupu do hradu) - dílo sochaře Ladislava Beneše * Památník obětem fašismu (bývalý vězeňský hřbitov) - realizace sochaře Jiřího Jílka z roku 1967.
Osobnosti
Vladimír Scheufler (1922-1995), český etnograf a hudební skladatel