Cesko.wiki Machiavellismus
Author
Albert FloresMachiavellismus je filozofický a politologický směr, který se zabývá politickou mocí a morálními hodnotami v politice. Koncept vychází z myšlenek Niccolò Machiavelliho, italského politického teoretika, který žil v 15. a 16. století. Machiavellismus je založen na přesvědčení, že politická moc je neoddělitelná od zneužití moci a nástrojů manipulace. Machiavellismus se zaměřuje na analýzu politické mocenské hry a strategií, které ve své podstatě neodpovídají morálním zásadám. Machiavellisté tvrdí, že politickým lídrům není třeba být morálně založeným, ale spíše schopným a pragmatickým, ochotným učinit cokoli pro udržení moci a dosažení politických cílů. Machiavellismus se také zabývá osobnostními vlastnostmi politiků a způsoby, jakými jsou tito politici vnímáni. Machiavellisté tvrdí, že politici musí být manipulativní, cyničtí a nemorální v rámci politické arény, aby byli úspěšní a mohli udržet svou moc. I když Machiavellismus získal širokou popularitu během 20. století, byl také kritizován za nedostatek etického základu a tendence k násilí a korupci. Nicméně se jedná o důležitý směr ve studiu politiky a politického chování, který zdůrazňuje důležitost politického realismu a pragmatismu.
Niccolò Machiavelli Machiavellismus je dnes považován za označení pragmatického a cynického jednání v politice. Machiavellistou je myšlen ten, kdo uznává, že „účel světí prostředky“ (daný účel by však dle Machiavelliho měl být ctnostný) a je ochoten dopouštět se morálně pochybných jednání ve snaze dosáhnout obecně prospěšného cíle.
Historie
Pojem má původ od Niccolò Machiavelliho, především pro jeho dílo Vladař, ve kterém detailně popsal taktiky, které by měl vladař používat, aby si získal a udržel moc. V důsledku popisuje způsob střízlivé vlády oproštěné od emocí. +more Niccolò Machiavelli navrhl dva možné postupy, jeden mírový a legitimní a druhý je založen na síle. Pokud první postup ztroskotá, je, podle Machiavelliho, nutno využít právě sílu. Proto je jedním z rysů machiavellismu povolení odvolání slibu.
Ačkoliv Machiavelli uznával pouze svět reálný plný vrtošivé lidské povahy, jeho cíle vždy byly morálně ospravedlnitelné - fungující silný stát. Základem Machiavelliho názoru je fakt, že politika se odehrává v reálném světě a nikoliv ve světě morálním.
Politická filosofie machiavellismu
Z hlediska politické filosofie lze Machiavellismus vymezit jako koncept, který byl využíván v souvislosti s politickými vůdci, kteří se dostali do vůdčích pozic právě díky svému despotickému a autoritářskému charakteru.
Machiavellistická osobnost
Podle Richarda Christie a Florence Geis lze zkoumat machiavellismus jako charakterový rys. V jejich dílu Studies in machiavellianism (1970) určili, že machiavellismus lze spojit s určitým způsobem přístupu ke světu a se způsobem chování. +more Machiavellismus podle nich není jen charakteristikou vůdců a není přímo spojen s autoritativní osobností a nejedná se ani o psychopatologický fenomén. V díle Studies in machiavellianism popisují, že většina lidí může na určité úrovni prosazovat machiavellismus. Každý jedinec je více či méně ochotný se přetvařovat a klamat ostatní za určitých okolností.
Christie a Geis popsali osobností profil machavellianisty, který obsahuje základních pět vlastností: manipulace, amorálnost, cynismus, emoční chladnost a chybějící empatie.
Odkazy
Reference
Literatura
MACHIAVELLI, Niccolò: Vladař. Argo, 2012, * BERECZKEI, Tamás: Machiavellianism: The Psychology of Manipulation. +more Routledge, 2017. * CHRISTIE, Richard: Studies in Machiavellianism. Academic Press, 1970.
Související články
Niccolò Machiavelli * Vladař * Machiaveliánská inteligence