Madrigal

Pojmem madrigal, odvozeném od latinského matricalis, tedy věnovaného matce církvi, se označuje několik různých uměleckých forem pozdního středověku a raného novověku, vycházejících především z italské kultury. # Madrigal čtrnáctého století (trecenta), poměrně jednoduchá, většinou dvouhlasá písňová forma, živá zhruba mezi roky 1300 a 1370. Jejím nejdůležitějším představitelem je Francesco Landini. # Madrigal jako lyrická literární forma, používaná přibližně ve stejné době, tj. ve čtrnáctém století, především pro psaní milostné poezie. Vrcholným mistrem literárního madrigalu byl Francesco Petrarca, madrigaly psal i Giovanni Boccaccio. Tato literární forma má 6-13 veršů, tři rýmy, rýmovaná je podle libovolného schématu. Veršová forma není dána, obvyklé jsou ale verše jambické. Myšlenka by měla být duchaplná a vyjádřená uhlazeně, se stylistickou pečlivostí. # Renesanční a raně barokní madrigal, zpravidla čtyř až šestihlasá vokální nebo později vokálně instrumentální forma komorní světské nebo duchovní hudby vzniklá kolem roku 1530 (první sbírku madrigalů vydal Philippe Verdelot roku 1533) a dovršená dílem Claudia Monteverdiho, jenž své vrcholné madrigalové dílo Madrigaly válečné a milostné uveřejnil roku 1638. Mezi nejznámější představitele patří Giovanni Pierluigi da Palestrina (asi 1525-1594), italský skladatel Carlo Gesualdo (1566-1613) či Orlando di Lasso (1532-1594), jehož sbírka madrigalů Slzy svatého Petra byla jeho posledním velkým dílem.

Odkazy

Reference

Související články

Carlo Gesualdo

Externí odkazy

Kategorie:Hudební terminologie Kategorie:Obecné hudební formy Kategorie:Literární pojmy Kategorie:Literární žánry Kategorie:Barokní hudba