Makedonština
Author
Albert FloresMakedonština je jihoslovanský jazyk zapisovaný upravenou cyrilicí. Nejblíže má k bulharštině (viz Gramelová, L.; Navýchod) a podle mínění některých bulharských a řeckých lingvistů je makedonština pouze nářečím bulharštiny. Otázka jazykového sebeurčení Makedonců je velmi kontroverzní politické téma. Pro rozlišení od antické (helénské) makedonštiny je zejména řeckými autory označován slavomakedonština.
Řecko považuje jméno tohoto jazyka za neoprávněně užívané, protože jedinou pravou makedonštinou je podle nich řecký dialekt, kterým mluvil starověký vládce Alexandr Veliký, třebaže „řeckost“ tohoto jazyka nebyla přesvědčivě prokázána. Podle nich přišli Slované na toto území až dávno po pádu Makedonské říše, a je tudíž historicky nesprávné říkat slovanskému jazyku makedonština. +more Nicméně zbytek světa včetně mezinárodních tiskových agentur a lingvistů název makedonština uznává a používá. Bilaterální vztahy Řecka a Severní Makedonie jsou tímto tématem dlouhodobě velice poznamenané.
Za otce myšlenky, že Makedonci jsou samostatný národ nezávislý na Bulharech a že makedonština je svébytný jazyk, je považován spisovatel Ďordi Pulevski. Z etnografického hlediska tuto myšlenku rozvinul a prokázal Krste Misirkov. +more Makedonská národní identita má epicentrum v protiturecké vzpouře vedené revolucionáři Goce Delčevem, Janem Sandanskim, Dame Gruevem, Pitu Gulim či Dimitarem Vlahovem, o nichž se také zpívá v severomakedonské hymně a kteří jsou považováni za zakladatele národa, ač Bulhaři je považují za Bulhary. Někteří přední zastánci makedonské národní identity, například Krste Misirkov nebo Venko Markovski, se ovšem později sami přiklonili k bulharské identitě a byli pak makedonskými vlastenci považováni za zrádce.
V období královské Jugoslávie (1918-1941) byla makedonština považována za srbský dialekt, podobně jako nebyla uznávána celá makedonská národní identita. Ke změně došlo až po vytvoření socialistické Jugoslávie a obnově po druhé světové válce. +more Makedonština byla zdokumentována a kodifikována a v republice začala vznikat divadla, hrající hry v makedonském jazyce, podobně jako začaly vycházet knihy v této řeči.
Rozšíření
Kromě státu Severní Makedonie, kde je úředním jazykem, je makedonština státem uznaným menšinovým jazykem v albánském okresu Korçë. Rodilí mluvčí také žijí roztroušeně v sousedním Srbsku a Černé Hoře, Řecku a Albánii.
Abeceda a výslovnost
Makedonština se píše cyrilicí. Od známější ruské cyrilice (tj. +more azbuky) se liší následovně: * Navíc písmena Ѓ, Ѕ, Ј, Ќ, Љ, Њ, Џ. * Chybí písmena Ё, Й, Щ, Ъ, Ы, Ь, Э, Ю, Я. * Е se nečte [je], ale [e].
Makedonská abeceda (azbuka - азбука) tedy vypadá následovně:
velké: | А | Б | В | Г | Ѓ | Д | Е | Ж | Ѕ | З | И | Ј | К | Ќ | Л | Љ | М | Н | Њ | О | П | Р | С | Т | У | Ф | Х | Ц | Ч | Џ | Ш |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
malé: | а | б | в | г | ѓ | д | е | ж | ѕ | з | и | ј | к | ќ | л | љ | м | н | њ | о | п | р | с | т | у | ф | х | ц | ч | џ | ш |
přepis: | a | b | v | g | đ | d | e | ž | dz | z | i | j | k | ć/ḱ | l | lj | m | n | nj | o | p | r | s | t | u | f | h | c | č | dž | š |
Přepis více méně přibližuje i českou výslovnost. Љ je měkké [ľ], Њ se čte jako [ň], Ѓ a Ќ jsou blízká českým [ď] resp. [ť].
Gramatika
Podobně jako bulharština, ale na rozdíl od ostatních slovanských jazyků, nemá makedonština pády u substantiv, ale má zase tři různé určité členy, které připojuje jako přípony za jména.
Vlastnictví se vyjadřuje předložkou на, např. домот на пријателот (dům přítele), což se vyvinulo pod vlivem vlaštiny z домот пријателутому (přívlastek má tvar dativu, neboť v makedonštině před zánikem nominální deklinace splynul dativ s genitivem). +more V některých jihozápadních dialektech se ještě dativ zachoval jako živá gramatická forma.
Číslovky
Makedonsky | Česky |
---|---|
еден | jeden |
двe | dva |
три | tři |
чeтири | čtyři |
пeт | pět |
шeст | šest |
сeдум | sedm |
oсум | osm |
дeвeт | devět |
дeceт | deset |
Vzorový text
Literatura
Kubeš, Branka. Učebnice makedonštiny. +more 1. díl. Praha, FF UK. 1988. 301 S. * Mareš, František Václav. Makedonská gramatika. Skopje, 1994. 86 S. * Ribarová, Zdeňka. Cvičebnice makedonštiny. 1. vyd. Brno, FF MU. 1998. 166 S. * Hora, Karel. Makedonsko-český slovník s makedonskou gramatikou (Václava Františka Mareše). 1. vyd. Praha, Euroslavica. 1999. 638 S. * Stefania, Dragi; Dorovský, Ivan. Česko-makedonský a makedonsko-český slovník. Brno, MU. 1994, 1995, 2002. 312-317 S.
Externí odkazy
[url=://web. archive. +moreorg/web/20060206232546/http://www. macedoniainfo. com/books/kronsteiner/ik_3_eng. html *[/url]url=://web. archive. org/web/20140414094357/http://www. navychod. cz/articles. php. id=97ed9424-20ab-11e0-8517-00304832e85e.
[[Kategorie:Makedonština| ]url=http://www. ethnologue. +morecom/show_language. asp. code=MKJ]Ethnologue report for Macedonian[/url] * [url=http://www. bbc. co. uk/languages/european_languages/countries/macedonia. shtml]BBC Education - Languages: Macedonian, Makedonski[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20091118161437/http://www. websters-online-dictionary. org/definition/Macedonian-english/]Macedonian - English Dictionary[/url] *[/url]] Kategorie:Jihoslovanské jazyky Kategorie:Jazyky Albánie Kategorie:Jazyky Severní Makedonie Kategorie:Jazyky Řecka Kategorie:Makedonie (region).