Mangold

Mangold je zelenina pocházející původně ze Středomoří.

Původ

Mangold byl poprvé vědecky popsán v roce 1753 Carlem Linné jako Beta vulgaris var. cicla.

Podle dochovaných zápisů byl mangold před 300 lety ve střední Evropě nejoblíbenější zeleninou. Později jej však zatlačil do pozadí špenát, tehdy nově objevená zelenina, jež měla svůj domov kdesi v arabských končinách. +more Zmínka o mangoldu je už v knize prof. Č. Zíbrta - „Staročeské umění kuchařské“, kde se autor zmiňuje, že jezuita Fr. Kropf uvádí ve svém spise z roku 1753 mezi oblíbenými zeleninami i mangold.

Obsah vitamínů a minerálních látek

Tato rostlina obsahuje dostatek vitaminu C, který může klesnout neopatrným zpracováváním. Dále obsahuje vitamín A, B, E a minerální látky, jako je například vápník - až 2 %, železo, fosfor, draslík a hořčík. +more Jinak obsahuje asi 2,5 % bílkovin, 87 - 92 % vody a dále cukry, které mu dávají lehce nasládlou chuť.

Použití

Mangold je velmi účinný v prevenci nádorových onemocnění, posiluje nervový systém, pročisťuje krev a díky obsahu železa se doporučuje při chudokrevnosti. Jeho nevýhodou je, že může mít mírně projímavý účinek. +more Výtečné dietetické vlastnosti mangoldu dnes oceňují především v balkánských zemích, Švýcarsku i v západní Evropě. Příznivě působí proti kornatění cév. Mangold má oproti špenátu ořechovou příchuť a nikdy nechutná palčivě ani ostře. Nejčastěji se upravuje jako špenát. Obsahuje velké množství kyseliny šťavelové.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Listová zelenina Kategorie:Laskavcovité