Cesko.wiki Mara stepní
Author
Albert FloresMara stepní (Dolichotis patagonum) je relativně velký savec obývající vyprahlé pastviny a otevřené polopouště střední a jižní Argentiny. Byly vysazovány i na mnoha místech jižní Evropy a v bývalém SSSR, nějakou dobu volně žily dokonce i v Česku, v oboře zámeckého parku Parishů v Žamberku. Příbuzné mar stepních jsou mary slaništní.
Synonyma
Cavia patachonica * Cavia salinicola * Dolichotis patagona * mara jižní
Popis
Mara stepní je velice zvláštní savec a svým vzhledem připomíná spíše zajíce. Na hřbetě mají mary šedou, krátkou a měkkou srst a břicho je světlejší, především oranžové, málokdy i bílé. +more Hlava má typicky „morčecí“ vzhled - velké černé nozdry, oči a velké vztyčené ušní boltce. Okolí čenichu bývá většinou bílé. Dlouhé končetiny s osrstěnými chodidly jim umožňují rychle běhat a skákat. Na zadních končetinách mají mary tři prsty s nevelkými hákovitými drápky a na předních nohou čtyři prsty s o něco delšími drápky. Mají dlouhé tělo, které dosahuje 69-75 cm na délku a okolo 45 cm na výšku. Ocas mají podobně vyvinutý jako kapybary a má spíše pahýlovitý tvar s bílým vroubkováním - pro mary má funkci poplašnou.
Způsob života
Mary stepní žijí většinou v menších skupinách tvořených z trvalých párů, ale velkou výjimkou nejsou ani skupiny tvořené z několika desítek zvířat. Jelikož se pasou v otevřené krajině, kde se stanou snadnou kořistí nejrůznějších predátorů, jsou mary velice ostražité a plaché. +more Pokud jsou v klidovém stavu, spokojeně hopkají a požírají trávu, ale pokud alespoň jeden člen zaregistruje nebezpečí, mary rychlostí, která může přesáhnout i 50 km/h, zmizí v norách, které nejsou příliš hluboké a které si buď vyhrabou, nebo osídlí po jiných zvířatech (např. pásovcích). Svou denní aktivitou se liší od většiny ostatních morčatovitých, kteří jsou aktivní převážně večer a v noci, případně brzo ráno. Mara stepní slunce doslova miluje a velice ráda se vyhřívá. Naproti tomu nesnáší příliš vlhké podnebí.
Mara stepní je výhradně býložravec, který vlastně obsadil ekologickou niku zajíců v oblastech, kde se nevyskytují. Za den dokáží spásat velké množství trávy, listů a výhonků, což jim dovoluje vydržet poměrně dlouhou dobu bez vody. +more Mládě Jak už bylo výše zmíněno, žijí mary v trvalých párech, kdy samec svou družku stále doprovází kvůli ochraně, ale také kvůli odehnání svých soků. Po téměř tříměsíční březosti (18-93 dní) rodí samice 2 až 5 mláďat do své nory dvakrát až třikrát ročně. Ve volné přírodě se mary dožívají max. kolem 5 let; v zajetí se mary normálně dožívají 5-7 let, ale byly zaznamenány i případy, kdy se dožili více než 13 let.
Ochrana
Ještě před několika desetiletími byly mary stepní poměrně hojnými obyvateli argentinských polopouští. I když počty mar stepních ve volné přírodě stále klesají, není mara uznána jako zranitelný, ani ohrožený druh a v Červeném seznamu IUCN je zapsána jako téměř ohrožený druh (Lower Risk Near Threatened) . +more Jejich pokles je způsoben dvěma hlavními faktory: # hromadná lokalitní ztráta, # konkurence ze strany evropských zajíců, kteří jsou v Argentině stále vysazováni.
Chov v zajetí
Mara stepní je často chována v zoologických zahradách, méně častěji i jako domácí zvíře. Postupem času se ukázalo, že jsou mary společenské a dokáží žít ve společnosti lidí, ale jen pokud jsou na ně zvyklé od narození. +more Pokud byste chtěli ochočit již dospělou maru, která není zvyklá na společnost lidí, mohla by se stát agresivní a začít preferovat noční způsob života. Mary se v zajetí také poměrně snadno množí.
Mara stepní je v Česku chována v těchto zoo (stav září 2018):
* Zoo Brno * Zoo Dvorec * Zoo Hluboká * Zoopark Na Hrádečku, Horní Pěna * Zoo Jihlava * Zoo Tábor * Zoopark Zájezd * Zoopark Zelčín * Faunapark Sedlec * Biopark Gymnázia Teplice
Dříve byl tento druh chován i v Zoo Praha.
Na Slovensku jsou chovány v Zoo Bratislava.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www.biolib.cz/cz/taxon/id37027]Mara stepní na BioLibu[/url]. * [url=http://www.ifauna.cz/rubriky/clan_show.php?id=3531&r=10]Mara stepní na iFauna[/url].